Znak města

Nejstarší znak městečka vycházel z erbu pánů z Lichtenburka a pánů z Lipé, ochranné vrchnosti žďárského kláštera (založeného r. 1252): Ve zlatém poli dvě zkřížené černé čtyřsuké ostrve a nad nimi doleva plovoucí červený kapr.

Znak r. 1252


Když kardinál František z Ditrichštejna povýšil privilegiem z 11. června 1607 Žďár na město, polepšil mu znak přidáním vinařských nožů (zvaných také famfule, kosíře či žabky) ze svého rodového erbu a stříbrných kuželů ze znaku olomouckého biskupství; kapr byl ze štítu odstraněn. Blason (odborný heraldický popis) tohoto žďárského znaku vypadá následově: Dělený a dole polcený štít; nahoře ve zlato – červeně kosmo děleném poli dva stříbrné vinařské nože se zlatými střenkami, převýšené zlatou korunou, dole vpravo v červeném poli 6 (4, 2) stříbrných kuželů, vlevo ve zlatém poli zkřížené černé šestisuké ostrve.

Znak r. 1607


Téměř po sto letech byl znak města Žďáru znovu polepšen, a to císařem Leopoldem I. listinou z 21. května 1704 potvrzující městská privilegia a polepšující městskou pečeť. Polepšení znaku bylo provedeno moravským zemským hejtmanstvím dne 8. července 1706 a potvrzeno privilegiem císaře Josefa I. ze dne 22. února 1707. Pravou polovinu čtvrceného štítu tvoří znak z r. 1607, levou pozměněný znak opata (slezská orlice s kunštátským štítkem na prsou odkazuje na ochrannou vrchnost kláštera – knížata z Minstrberka, W na jméno opata Vejmluvy) a konventu žďárského kláštera (P. Marie u studny). Díky vysokému počtu polí a figur je žďárský znak druhým nejsložitějším znakem v České republice (prvním je znak Plzně).

Znak města Žďáru nad Sázavou - (c) Kamila Dvořáková

 

Popis znaku: Štít čtvrcený. V 1. zlato – červeně kosmo děleném poli dva stříbrné vinařské nože se zlatými střenkami, převýšené zlatou korunou. Ve 2. modrém poli světlemodré šikmé břevno se třemi zlatými hvězdami, provázené nahoře černou orlicí se zlatou zbrojí a červeným jazykem, stříbrným perizoniem a na prsou s černo – stříbrně děleným štítkem se dvěma stříbrnými břevny v horní půli a dole provázené zlatým písmenem W. 3. pole je polceno, vpravo v červeném poli 6 (4, 2) stříbrných kuželů, vlevo ve zlatém poli zkřížené černé šestisuké ostrve. Ve 4. stříbrném poli stojí vpravo studna s dopoloviny vytaženým okovem přirozené barvy, vlevo ke studni přivrácená korunovaná P. Marie v modré plachetce a v červené sukni, držící na rukou po své pravé straně Jezule; postava je obklopena zlatými paprsky.

V roce 1971 se Městský národní výbor Žďáru nad Sázavou rozhodl užívat velký a malý městský znak, přičemž tím velkým je myšlena jeho poslední verze, menším znak z r. 1607.

Text: Mgr. Stanislav Mikule, Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou
Ilustrace: Kamila Dvořáková, Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou

Podle §34a zákona 128/2000 Sb. mohou jiné subjekty užívat znak obce jen s jejím souhlasem. Povolení k užití znaku obce uděluje po vyjádření Rada města Žďár nad Sázavou.

Formulář ke stažení:

Našli jste chybu?

Nahlásit chybu webu

Snažíme se web dělat nejlépe jak dokážeme. Může se ale stát, že nám nějaká chyba unikne. Pokud nám o chybě dáte vědět, dáte nám šanci ji odstranit. Děkujeme!