Sdělení pro stavebníky Kraje Vysočina - Posuzování hluku v souvislosti s novelizací § 77 zákona č. 258/2000 Sb.

Novela § 77, zákona č. 258/2000 Sb. - sdělení pro stavebníky Kraje Vysočina

K 1. 12. 2015 vstoupila v platnost novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která přináší mimo jiné i nové povinnosti pro stavebníky bytových a rodinných domů.

Výše uvedené požadavky plynou z následujících novelizovaných ustanovení § 77 zákona o ochraně veřejného zdraví:

 

§ 77

(2) V případě, že je v platné územně plánovací dokumentaci uveden záměr, u kterého lze důvodně předpokládat, že bude po uvedení do provozu zdrojem hluku nebo vibrací, zejména z provozu na pozemních komunikacích nebo železničních drahách, nelze ke stavbě, která by mohla být tímto hlukem či vibracemi dotčena, vydat kladné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví, aniž by u ní byla přijata opatření k ochraně před hlukem nebo vibracemi. Postup podle věty první se nepoužije u záměrů, jejichž součástí je veřejná produkce hudby.

Je třeba zjistit, zda se v blízkosti navrhovaného záměru nachází podle územně plánovací dokumentace plánovaný a dosud nerealizovaný zdroj hluku a pokud ano, navrhnout opatření k ochraně proti hluku a vibracím doložené hlukovou studií. 
Pozn.: U pozemních komunikací a železničních drah lze modelovat na základě budoucích intenzit dopravy, které by si měl vyžádat po budoucím správci nebo vlastníku liniové stavby (dle Ministerstva dopravy tyto údaje mají správci nebo vlastníci liniových staveb k dispozici).
V praxi zpracovatel projektové dokumentace ověří, zda se v blízkosti navrhovaného záměru nachází podle územně plánovací dokumentace plánovaný a dosud nerealizovaný zdroj hluku (např. železniční koridor, obchvat, průmyslový objekt apod.) a pokud ano, navrhne odpovídající opatření k ochraně proti hluku a vibracím, jehož účinnost bude doložena hlukovou studií.
Pozn.: U pozemních komunikací a železničních drah lze modelovat na základě budoucích intenzit dopravy, které by si měl vyžádat po budoucím správci nebo vlastníku liniové stavby (dle Ministerstva dopravy mají tyto údaje správci nebo vlastníci liniových staveb k dispozici).
Pokud nelze tyto podklady získat, lze využít data z funkčně obdobných staveb, které již byly navrženy, nebo realizovány

 

(3) Stavební úřad vždy zajistí, aby záměr žadatele ke stavbě bytového domu, rodinného domu, stavbě pro předškolní nebo školní vzdělávání, stavbě pro zdravotní nebo sociální účely anebo k funkčně obdobné stavbě a ke stavbě zdroje hluku byl z hlediska ochrany před hlukem posouzen příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Ze znění odst. 3 vyplývá, že každá stavba bytového nebo rodinného domu musí být posouzena příslušnou Krajskou hygienickou stanicí. Slova „Stavební úřad vždy zajistí….“ je nutno chápat tak, že stavební úřad musí dbát na to, aby v dokladové části dokumentace nebo jako příloha k žádosti bylo obsaženo závazné stanovisko Krajské hygienické stanice nikoli tak, že o závazné stanovisko bude žádat Krajskou hygienickou stanici stavební úřad. Vyplývá to jak z § 86 tak z § 110 stavebního zákona, které upravují náležitosti žádosti o územní rozhodnutí respektive žádosti o stavební povolení, potažmo i z níže uvedeného odst. 4, kdy k žádosti o umístění bytového či rodinného domu do území zatíženého zdrojem hluku musí žadatel o stanovisko předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ještě navíc měření hluku provedené podle § 32a a návrh opatření k ochraně před hlukem.
Znamená to, že stavební úřady vyzvou investora vyjmenovaných staveb a staveb, které jsou zdroji hluku, k předložení závazného stanoviska KHS, pokud již toto závazné stanovisko není k žádosti předložené na stavební úřad přiloženo.
KHS musí zkoumat vliv hluku okolí na vlastní stavbu a zároveň i vliv hluku vlastní stavby na okolí, obojí jak u právnických osob, tak i u fyzických osob s výjimkou vyjmenovaných činností v rámci sousedského hluku.
Zhodnocení těchto vlivů v územním řízení, společném územním a stavebním řízení a ohlášení stavby nebo stavebním řízení musí provést projektant.
Zhodnocení vlivu stavby na okolí z pohledu hluku musí projektant popsat dle vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, v platném znění, přílohy č. 1 nebo 4 nebo 5 (dle druhu řízení dle stavebního zákona) v Souhrnné zprávě v kapitole B.1, písm. e) „Vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochranu okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území“  a v kapitole B.2.10 „Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí, Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.)“.
Zhodnocení vlivu okolí na stavbu z pohledu hluku musí projektant řešit v kapitole B.2.11 „Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí“ citovaných příloh vyhlášky č. 499/2006 Sb..
Oba citované vlivy by pak měl zhodnotit v kapitole B.6 „Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. a) vliv na životní prostředí - ovzduší, hluk, voda, odpady a půda“ a v kapitole B.7, „Ochrana obyvatelstva“.
Pokud tato hodnocení projektant neprovede nebo opomene jak zdroje hluku v okolí, tak zdroje hluku, které jsou součástí stavby, pak OOVZ nemůže vystavit stanovisko a PD musí být vrácena k doplnění.
Pozn.: Zhodnocení vlivu okolí na stavbu z pohledu hluku může být provedeno formou popisu, hlukové studie, kalibračního měření nebo kombinací těchto forem. Nicméně tyto formy jsou pouze odhady a je na orgánu OOVZ zda bude vyžadovat úplné splnění § 77, odst. (4), tj. měření hluku. KHS doporučuje hodnocení vlivu okolí na stavbu konzultovat s příslušným územním pracovištěm KHS KV.

 

(4) Žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo společného souhlasu ke stavbě podle odstavce 3 do území zatíženého zdrojem hluku předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely vydání stanoviska podle odstavce 1 měření hluku provedené podle § 32a a návrh opatření k ochraně před hlukem. Stejnou povinnost má žadatel, který hodlá předložit stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy a žadatel o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení ke stavbě podle odstavce 3.

Definice “území zatížené zdrojem hluku“ – území, které sousedí s plochami a stavbami, které jsou zdroji hluku dle § 30 zákona č. 258/2000 Sb. v planém znění a může být hlukem z těchto zdrojů ovlivněno.
Pokud projektant v Zhodnocení vlivu okolí na stavbu z pohledu hluku (kapitola B.2.11 Souhrnné zprávy „Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí“) konstatuje, že stavba není v hlukově zatíženém území nebo je, ale hodnoty hluku jsou hluboko pod limitními hodnotami, pak nemusí být provedeno měření hluku. V opačném případě musí být měření hluku provedeno a musí rozlišit zdroje hluku dle NV (např. pozemní komunikace, železniční dráhy, stacionární zdroje, hudební produkce v budově apod.).
Pozn.: Pokud měření není provedeno v souladu s metodikou (Metodický pokyn, ČSN), musí být zhodnoceno na referenční podmínky (např. sčítání dopravy, klimatické podmínky, omezený provoz zdrojů hluku apod.).

 

(1) Neprovede-li stavebník dostatečná opatření k ochraně před hlukem, nemůže žádat, aby tato opatření provedl provozovatel, vlastník nebo správce zdroje hluku. To neplatí, dojde-li k prokazatelnému navýšení hluku ze zdroje hluku; co se považuje za prokazatelné navýšení hluku, stanoví prováděcí právní předpis.

V případě, že bude mít stavebník navržená protihluková opatření v PD a nebudou provedena, nelze zkolaudovat stavbu.
Definice prokazatelného navýšení hluku (u stávajících zdrojů) – není zatím stanoveno prováděcím předpisem. Za prokazatelné navýšení hodnoty ukazatele hluku se dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. považuje navýšení nad 0,9 dB.

Našli jste chybu?

Nahlásit chybu webu

Snažíme se web dělat nejlépe jak dokážeme. Může se ale stát, že nám nějaká chyba unikne. Pokud nám o chybě dáte vědět, dáte nám šanci ji odstranit. Děkujeme!