1/23/2003 Vyhláška města Žďáru nad Sázavou o závazné části Územního plánu města Žďár nad Sázavou

zveřejněno: 20. 5. 2003
Schváleno 24.4.2003, platí od 28.4.2003, účinnost od 20.5.2003 do 24.6.2010

Zrušená vyhláška

Zastupitelstvo města Žďáru nad Sázavou na svém zasedání dne 24.4.2003 vydává na základě § 29 odst. 3 zákona čís. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen “stavební zákon”) a § 84 odst. 2, písm. i) zákona čís. 128/2000 Sb. o obcích v platném znění ((dále jen “zákon o obcích”) a v souladu s § 12 a 35 odst. 3 písm. a) zákona o obcích tuto

 

Obecně závaznou vyhlášku o závazné části Územního plánu města Žďár nad Sázavou
čís. 1/23/2003/RÚP

 

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel vyhlášky

Vyhláška vymezuje závaznou část Územního plánu města Žďár nad Sázavou (dále jen “územní plán”), kterými jsou: urbanistická koncepce, funkční a prostorové uspořádání území a podmínky jeho zastavitelnosti, vymezení územního systému ekologické stability a stanovení veřejně prospěšných staveb. Vyhláška stanovuje podmínky pro územní plánování a správní rozhodování podle obecně závazných předpisů.

 

Článek 2

Rozsah platnosti

  1. Vyhláška platí na správním území města Žďár nad Sázavou a zahrnuje katastrální území Město Žďár – město, Zámek Žďár, Stržanov a Veselíčko.
  2. Vyhláška se vydává na dobu neurčitou.
  3. Nedílnou součástí vyhlášky jsou:
  1. Příloha A:Regulativy funkčního a prostorového uspořádání
  2. Příloha B:Seznam veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit nebo omezit a ploch pro asanace a asanační úpravy

 

Článek 3

Závaznost vyhlášky

Podle vyhlášky postupují subjekty působící v územním plánování, ve správních řízeních vedených podle stavebního zákona a jiných obecně závazných právních předpisů.

 

ČÁST DRUHÁ

ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU

Článek 4

Vymezení pojmů

  • Územní plán obsahuje část závaznou a směrnou. Závazná část je vymezena v Příloze A -Regulativy funkčního a prostorového uspořádání (dále REGULATIVY) a Příloze B - Seznam veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit nebo omezit a ploch pro asanace a asanační úpravy.
  • Závazná část se skládá z:
    1. urbanistické koncepce s vyznačením hranice současně zastavěného území a vymezením hranice zastavitelného území města a jeho částí
    2. funkčního využití ploch
    3. zásad uspořádání dopravy a technické infrastruktury
    4. limitů využití území
    5. vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit nebo omezit, a pro provedení asanací nebo asanačních úprav
    6. vymezení územního systému ekologické stability
    1. Ostatní části zapracované do územního plánu a neuvedené v této vyhlášce jsou směrné.
    2. Pojmy užité v této vyhlášce a v dokumentaci územního plánu se vykládají ve smyslu obvyklém v praxi územního plánování. V případě pochybnosti rozhodne nadřízený orgán územního plánování.

     

    Článek 5

    Urbanistická koncepce

    1. Urbanistická koncepce rozvoje města je určena prostorovým uspořádáním území a podmínkami výstavby na funkčních plochách vymezených ve výkrese č.1 územního plánu - NÁVRH VYUŽITÍ ÚZEMÍ SÍDLA A KRAJINY (hlavní výkres).
    2. Z hlediska prostorového uspořádání je na území města vymezeno:
  • území současně zastavěné
      1. (urbanizované) – jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území města
  • území zastavitelné
      1. – zastavitelným územím se rozumějí plochy vhodné k zastavění, vymezené k zastavění tímto územním plánem
  • území nezastavitelné
    1. – (neurbanizované) – nezastavitelným územím se rozumějí území, která nelze zastavět vůbec, nebo která lze zastavět výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takové účely obecně závaznými právními předpisy
  1. Z hlediska podmínek výstavby na vymezených funkčních plochách je území města děleno na:
  • stabilizované území
      – území s dosavadním charakterem daným stávajícím funkčním využitím ploch a prostorovými vazbami (výška zástavby, koeficient zastavění), které se nebudou zásadně měnit
  • transformační území
      – území s předpokladem zásadních změn ve funkčním využití ploch, spojených se změnami v užívání staveb
  • rozvojové území
    – území navržené pro založení nových funkčních ploch a prostorových struktur

 

Článek 6

Funkční využití ploch

  1. Funkční plocha

je území, pro které je v REGULATIVECH závazně stanovena charakteristika, přípustné funkční, prostorové a stavební využití (účel využití). Směrně jsou stanoveny funkční typy, kterými se upřesňuje využití území a prostorová regulace, vyjádřená počtem nadzemních podlaží a hustotou zástavby. Funkční plochy a funkční typy jsou vymezeny ve výkrese č.1 územního plánu NÁVRH VYUŽITÍ ÚZEMÍ SÍDLA A KRAJINY (hlavní výkres) a v kapitole 4.1 – 4.13 REGULATIVŮ.

  • Z hlediska funkčního využití ploch jsou na území města vymezeny:
  1. v současně zastavěném a zastavitelném území (sídlech):
    1. plochy pro smíšenou funkci centra (C)
    2. plochy pro bydlení (B)
    3. plochy pro výrobní aktivity (V)
    4. plochy pro občanskou (veřejnou) vybavenost (O)
    5. plochy pro sport a rekreaci (R)
    6. plochy pro komerční aktivity (K)
    7. plochy pro speciální vybavenost (S)
    8. plochy pro individuální rekreaci – zahrádky, chaty (I)
    9. plochy veřejné zeleně a veřejných prostranství (Z)
    10. vodní plochy a toky (N)
  1. v nezastavitelném území - krajině:
    1. krajinné zóny produkční (převažují plochy s funkcí produkční)
    2. krajinné zóny přírodní (převažují plochy s funkcí přírodní)
    3. krajinné zóny smíšené (plochy s polyfunkčním využitím)
  1. plochy pro obsluhu území – technickou infrastrukturu (dopravu a inženýrské sítě)

 

  1. Hranice funkčních ploch nejsou vymezeny jednoznačně, je možno je upravovat na základě regulačního plánu (při zachování druhové skladby funkcí) nebo přiměřeně zpřesňovat v územním řízení. Za přiměřené zpřesnění hranice funkční plochy se považuje úprava vycházející z jejich vlastností nepostižitelných v podrobnosti územního plánu (vlastnických hranic, terénních vlastností, vedení inženýrských sítí, zpřesnění hranic technickou dokumentací nových tras komunikací a sítí apod.), která podstatně nezmění uspořádání území a vzájemnou proporci ploch. Přiměřenost vždy posoudí pořizovatel.
  2. V grafické části dokumentace je základní funkční využití plochy vyjádřeno barvou a kódem. Barva a první, případně druhé a další velké písmeno kódu jednoznačně určuje závaznou funkci. Funkční typ (směrný) je v kódu označen na druhé a další pozici malým písmenem.
  3. Funkční typy v zastavěném a zastavitelném území může pořizovatel upravovat na základě projednaného podrobnějšího územně plánovacího podkladu, v návrhu zadání regulačního plánu nebo v průběhu územního řízení. Pro upravený funkční typ je třeba dodržet stanovené regulativy.
  4. Funkční typy v  nezastavitelném území může pořizovatel upravovat na základě územního řízení, rozhodnutí o pozemkových úpravách a správního řízení. Nelze zmenšit rozsah ploch krajinné zóny přírodní.
  5. Funkčnímu využití ploch vymezenému v REGULATIVECH musí odpovídat způsob jejich využívání a zejména účel umisťovaných a povolovaných staveb, včetně jejich změn a změn v jejich využívání. Stavby a jiná opatření, která tomuto funkčnímu vymezení neodpovídají nesmějí být v území povoleny.
  6. Dosavadní způsob využití polyfunkčních a monofunkčních ploch, který neodpovídá vymezenému funkčnímu využití podle územního plánu je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy nad přípustnou míru a nejsou dány důvody pro opatření dle § 87 a § 102 odst. 3 Stavebního zákona.
  7. Na nezastavitelném území není dovoleno umisťovat a povolovat stavby s výjimkou staveb, které jsou určeny pro funkční využití těchto ploch, a dále staveb pozemních komunikací, liniových staveb technického vybavení a úprav vodních toků.

 

Článek 7

Zásady uspořádání dopravy a technické infrastruktury

 

  • Zásady uspořádání dopravy jsou stanoveny ve výkrese č.2 územního plánu KONCEPCE DOPRAVY a v kapitole 4.14 REGULATIVŮ. Závazné je vymezení funkčních ploch pro železnici, čerpací stanice pohonných hmot, parkoviště a hromadné garáže.
  • Zásady uspořádání technické infrastruktury jsou vymezeny ve výkresech č.3 KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ VODOU, č.4 KONCEPCE ODKANALIZOVÁNÍ, č.5 KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM, č.6 KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ EL.ENERGIÍ A TEPLEM, SPOJE a v kapitole 4.14. REGULATIVŮ.

 

 

Článek 8

Limity využití území

 

  • Limitem využití území se rozumí zákonem nebo jiným obecně platným právním předpisem daná relativně nepřekročitelná (mezní) hodnota pro využití území. Limity jsou vymezeny ve výkresech územního plánu a v kapitolách 5., 6. a 7. REGULATIVŮ.
  • Jako limity využití území jsou v územním plánu dokumentovány:

 

  1. ochranné režimy
  2. územní systém ekologické stability (dále ÚSES)

 

ČÁST TŘETÍ

VYMEZENÍ VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ

Článek 9

Veřejně prospěšné stavby, plochy veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav

 

  • Územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby, plochy pro navrhované veřejně prospěšné stavby a pro provedení asanačních úprav. Toto vymezení slouží jako podklad pro omezení vlastnických práv k pozemkům a stavbám, případně vyvlastnění pozemků nebo staveb, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.

 

  • Seznam veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit nebo omezit a ploch pro asanace a asanační úpravy

je uveden v příloze B této vyhlášky, územní rozsah ploch pro veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy je vymezen ve výkrese č. 9 územního plánu VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV.

 

 

Článek 10

Územní systém ekologické stability

  1. Územní plán v řešeném území vymezuje plochy pro veřejně prospěšná opatření na ochranu životního prostředí:
  1. upřesňuje nadregionální a regionální ÚSES
  2. vymezuje plán lokálního ÚSES.
  1. Plochy ÚSES jsou nezastavitelné s výjimkou křížení s liniovými stavbami. ÚSES je vymezen ve výkrese č. 1 – NÁVRH VYUŽITÍ ÚZEMÍ SÍDLA A KRAJINY (hlavní výkres), ve výkrese č. 8 – OBRAZ MĚSTA A KRAJINY, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY a v kapitole 6. REGULATIVŮ.

 

ČÁST ČTVRTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 11

Změny územního plánu

Nastanou-li v území řešeném územním plánem podstatné změny podmínek, za kterých byl územní plán schválen, rozhodne Zastupitelstvo města, zda bude pořízena změna územního plánu. Změnu pořídí pořizovatel ve smyslu § 30 a § 31 stavebního zákona v platném znění. Řádně projednanou změnu územního plánu schválí Zastupitelstvo města a vydá obecně závaznou vyhlášku o závazné části změny územního plánu.

 

Článek 12

Lhůty aktualizace územního plánu

Aktualizace územního plánu, spočívající v posouzení základní koncepce jeho řešení a celkové přehlednosti schválené dokumentace vzhledem k přijatým změnám územního plánu, bude provedena poprvé v roce 2007 a dále prováděna v intervalu čtyř let.

 

Článek 13

Uložení dokumentace

Schválená dokumentace územního plánu je uložena ve dvou vyhotoveních u Městského úřadu Žďár nad Sázavou, odboru rozvoje a územního plánování, kde je z titulu pořizovatele uložen i projednací spis, u Stavebního úřadu ve Žďáru nad Sázavou a u nadřízeného orgánu územního plánování, kterým je Krajský úřad kraje Vysočina v Jihlavě, odbor územního plánování a stavebního řádu.

 

Článek 14

Účinnost vyhlášky

Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti dnem 20. 5. 2003.

 

 

Ing. Dagmar Zvěřinová Mgr. Jaromír Brychta
zástupce starosty starosta města

Přílohy:

A. Regulativy funkčního a prostorového uspořádání

B. Seznam veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit nebo omezit a ploch pro asanace a asanační úpravy

 

Výkres (včetně změn č. 1 a 2) (*.pdf, 5,7 MB)

Našli jste chybu?

Nahlásit chybu webu

Snažíme se web dělat nejlépe jak dokážeme. Může se ale stát, že nám nějaká chyba unikne. Pokud nám o chybě dáte vědět, dáte nám šanci ji odstranit. Děkujeme!