Příloha A - Regulativy funkčního a prostorového uspořádání

Zrušeno

Příloha A

k obecně závazné vyhlášce č. 1/2003/RÚP

Regulativy funkčního a prostorového uspořádání

1. Účel regulativů

Cílem regulativů je definovat obecné základní požadavky na utváření fungujícího osídlení s esteticky kvalitním prostorovým řešením, dopravní a technickou infrastrukturou a požadavky na utváření ekologicky stabilní, účelně uspořádané a esteticky hodnotné krajiny a osídlení, za účelem vytváření kvalitního trvale udržitelného rozvoje umělého a přírodního prostředí. Regulativy obsahují základní pravidla, která omezují, vylučují popřípadě podmiňují funkční využití území, umísťování staveb nebo opatření v území a stanoví zásady pro jeho uspořádání.

2. urbanistická koncepce

Město Žďár nad Sázavou bude rozvíjeno jako spojité osídlení na katastrálních územích částí Žďár nad Sázavou 1 – 7.

Části Mělkovice, Radonín, Stržanov a Veselíčko se budou rozvíjet jako samostatná sídla.

Pro koncepci platí tyto závazné zásady:

• prostorové a funkční uspořádání – vymezení zastavitelného území města – musí respektovat historicky vzniklou kvalitu města, historické jádro, národní kulturní památku – poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře a jeho panorama, historicky cenné prostory zámku včetně důležitých pohledů a průhledů na historické dominanty těchto prostorů
• zachovat harmonii prostředí, respektovat vymezené nezastavitelné plochy, ve volné krajině nepovolovat nové stavby ani zásadní rozšíření stávajících samot
• rozvoj polyfunkčních zón s převahou bydlení realizovat v rozvojovém prostoru Starý Dvůr v souladu s kompozičními zásadami respektujícími pohledy a průhledy na historické dominanty města. Trasu obchvatu silnice I/37 v severozápadní části území považovat za limitní hranici zastavitelného území
• podnikatelské aktivity rozvíjet především ve výrobních zónách Brněnská a Jamská a komerčních zónách navazujících na trasu silnice I/37 v lokalitách Starý Dvůr a Brněnská
• pro regulaci duševních a fyzických sil obyvatel, ale i návštěvníků, zajistit dostatečnou turistickou infrastrukturu (údolí Sázavy a Staviště), rozvíjet rekreační prostory v údolí Sázavy a v okolí Pilské vodní nádrže
• vytvářet předpoklady pro upřednostnění prostoru centra pro pěší provoz, rozvíjet síť cyklistických tras
• zlepšit životní prostředí města rozšiřováním centrálního zásobování teplem, vytěsňováním vytápění pevnými palivy plynofikací a omezením negativních dopadů dopravy
• spojením koncepce územního systému ekologické stability a prostorového dotváření krajiny dořešit přechod jednotlivých sídel do krajiny
• zajistit dobrou obsluhu celého území inženýrskými sítěmi a dopravou, včetně odstavných stání pro motorová vozidla, nadřazenou technickou infrastrukturu postupně soustřeďovat do koridorů, aby docházelo k co nejmenšímu omezování rozvoje města

3. Regulativy prostorového uspořádání území sídel:

OCHRANA OBRAZU SÍDEL A KRAJINY

Územní rozsah je vymezen v grafické části dokumentace – ve výkresech č.1 – Návrh využití území sídla a krajiny (hlavní výkres) a č. 8 – Obraz města a krajiny, ÚSES:

Z hlediska ochrany obrazu města a krajiny respektovat vymezené prostory :

3.1. Prostory určující obraz města a krajiny

• charakteristické krajinné celky Polnička a Lhotka - Staviště

Obvyklé a přípustné je využívání území s ohledem na přírodní charakter. Převažují lesní porosty s přírodním charakterem navazující i na zastavěné území sídel

Podmíněně přípustné je na těchto plochách umístění zařízení, která budou plnit pouze doplňkovou službu (zařízení a stavby zvýrazňující kulturně historickou hodnotu místa).

Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které narušují přírodní charakter území, nerespektují kulturně historickou paměť místa případně snižují podíl vzrostlé zeleně, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně:

• nelze změnit charakter přírodních horizontů sídel (nesmí se trvale odlesnit, vykácet vzrostlá zeleň)
• neumisťovat žádné stavby na přírodní dominanty – výrazné vrcholy zalesněných hřbetů, obnova původních nebo podmíněná výstavba nových rozhleden příp. sakrálních staveb je možná
• nepřipustit ekonomické využití nad přípustnou míru – nezmenšovat rozsah lesních ploch a ploch zeleně

V zastavěném a zastavitelném území se nesmí narušit dané prostorové vazby, které jsou především dány:

• charakterem prostoru (uzavřený, polouzavřený, otevřený)
• strukturou prostoru (hmotové uspořádání – výška zástavby a zeleně, úpravy terénu, případně tvary střech)
• obrazem prostoru (styl, barevnost, urbanistický mobiliář, druhová skladba)

Na území charakteristických krajinných celků je třeba:

• zachovat nenarušené horizonty
• zachovat charakter volného prostoru bez stavební činnosti (mimo zastavěné území)
• chránit charakter a množství rozptýlené zelně vodotečí
• chránit charakter a rozsah krajinářsky cenných partií porostů – chránit významné průhledy do širšího území
• posilovat podíl rozptýlené zeleně v krajině
• posilovat podíl vzrostlé zeleně v zastavěném území
• stavby do vzdálenosti 1,5 km od hranic zpřísněné ochrany posoudit z hlediska uplatnění v obrazu krajiny

3.2. Prostory ostatní

Pro prostory ostatní platí obecné zásady ochrany obrazu sídel a krajiny:

• respektovat vymezený hlavní přírodní horizont města a hlavní přírodní dominanty
• respektovat historické jádro města a jeho působení v dálkových pohledech, včetně historických dominant

• respektovat historicky vzniklá centra jednotlivých sídel

• potlačit dominanty negativní a rušivé v zástavbě sídel i v krajině

• při výstavbě na navržených plochách i při dostavbách ve stabilizovaném území respektovat charakter a strukturu prostoru stávající zástavby, tj. hmotové uspořádání, výšku zástavby a případně tvary střech

• zástavba navrhovaná na vnějších a pohledově exponovaných okrajích zastavěného území města a jeho částí musí být situována tak, aby do volného území byla orientována nezastavěná část stavebního pozemku. U staveb pro bydlení se doplňkové stavby ke stavbě hlavní v nezastavěné části tohoto staveb. pozemku nepřipouštějí, realizovat lze pouze drobnou zahradní architekturu. Na pohledově exponovaných okrajích jednotlivých sídel nelze realizovat obytnou zástavbu bez pozemku (atriové domy ap.), koeficient zastavění v těchto částech města je max. 0,3
• všechny navržené stavební plochy, ve kterých bude řešena nová uliční síť, musí být vybaveny veřejnou zelení, rozsah a funkční typ bude upřesněn podrobnější územně plánovací dokumentací, územně plánovacím podkladem nebo územním rozhodnutím
• nelze změnit charakter přírodních horizontů města (nesmí se odlesnit, trvale vykácet vzrostlá zeleň), které se z hlediska městského prostoru dělí na vnější (sekundární) a vnitřní (primární)
• neumisťovat žádné stavby na přírodní dominanty – výrazné vrcholy zalesněných hřbetů, obnova původních nebo podmíněně výstavba nových rozhleden je možná
• realizovat navrženou liniovou i plošnou izolační zeleň
• respektovat význačnou stávající a soliterní zeleň
• posilovat podíl stromové zeleně v sídlech, zejména v uličních prostorech
• posilovat podíl rozptýlené zeleně v krajině

4. Regulativy pro funkční využití území města a jeho částí

FUNKČNÍVYUŽITÍ PLOCH V SOUČASNĚ ZASTAVĚNÉM A ZASTAVITELNÉM ÚZEMÍ

Je vyznačené v grafické části dokumentace - ve výkrese č. 1 – Návrh využití území sídla a krajiny (hlavní výkres) a vymezuje urbanistické využití ploch (účel využití plochy).

4.1. Plochy pro smíšenou funkci centra (C):

Smíšené centrální území je zvláštní případ obytného území s vysoce různorodou skladbou činností, dějů a zařízení místního, celoměstského a nadměstského dosahu, které je v rovnováze činností, dějů a zařízení obytných, převážně ve víceúčelových nájemních domech a činností, dějů a zařízení podnikatelských.

Obvyklé a přípustné jsou plochy pro bydlení, maloobchodní zařízení do 800 m² prodejní plochy, zařízení pro veřejné stravování, ubytování, zdravotnická, sociální, kulturní, školská, sportovní a církevní zařízení, administrativa, správa, bankovnictví, objekty nezbytného technického vybavení a odstavných ploch, parky a veřejná zeleň.

Podmíněně přípustné využití území zahrnuje výrobní služby nenarušující soužití funkcí, výzkumné ústavy, zkušebny, maloobchodní zařízení do vel. 1300 m² prodejní plochy ve vícepodlažním objektu odpovídajícímu charakteru území současně se zajištěním parkování v objektu.

Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které nadměrně narušují obytné prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které překračují buď jednotlivě nebo v souhrnu přípustné hodnoty pro obytné prostředí.

4.2. Plochy pro bydlení (B):

Území obytná zahrnují činnosti, děje a zařízení souvisejícími bezprostředně s bydlením.

Obvyklé a přípustné jsou plochy pro bydlení, veřejnou i soukromou zeleň, nezbytné parkovací a odstavné plochy a technické vybavení, integrované zařízení bydlení s občanským vybavením, sídla firem včetně nerušících provozoven, které nepřesahují rámec a význam daného území - maloobchod do 200 m² prodejní plochy, zařízení sociální péče, stravovací zařízení, menší ubytovací zařízení, církevní a správní zařízení.

Podmíněně přípustné jsou činnosti a zařízení místní správy, výrobních a nevýrobních služeb a zařízení, nenarušujících životní prostředí a obytnou pohodu .

Nepřípustné jsou veškeré činnosti děje a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro zónu bydlení.

Prostorové regulativy :

• 4

– výška zástavby – nejvyšší počet nadzemních podlaží mimo střešních prostor

• e

– extenzivní zástavba – individuální bydlení – průměrná parcela včetně venkovního prostoru 1200 m

²

(okrajová území sídel při přechodu do volné krajiny)

Funkční typy:

Pro funkční typy jsou závazné regulativy :

Br

- individuální bydlení v nízkopodlažních objektech - rodinných domech městského charakteru včetně přidružených objektů a zahrad, popř.v nájemních vilách, zahrnuje zejména bydlení trvalé, ve vhodných lokalitách případně i individuální rekreační bydlení

Bb

- hromadné bydlení v bytových domech zahrnující i okolní veřejnou zeleň a vnitrobloky určené k využívání obyvateli sídlišť, parkovací a odstavné plochy, neoddělitelnou součástí těchto ploch je vybavenost – dětská hřiště, pískoviště, menší víceúčelová hřiště. Mezi hromadné bydlení je zařazeno i bydlení v terasových domech

Bz

- předměstské (venkovské) bydlení v nízkopodlažních objektech - rodinných domech, zemědělských usedlostech s většími užitkovými zahradami, ve vhodných lokalitách příp. se zemědělským samozásobitelským hospodařením bez negativního dopadu na obytné prostředí

Bv

- smíšená zóna bydlení - polyfunkční využití území, kde vzhledem k zátěži na obytné prostředí (např.dopravou nebo umístěním v blízkosti výrobní zóny) dochází k využívání objektů pro umístění služeb a řemesel, vybavenosti nebo sídel firem ve větším měřítku, tyto nové činnosti nesmí ale obtěžovat stávající funkci bydlení nad přípustnou míru

4.3. Plochy pro výrobní aktivity (V):

Území výrobních aktivit je určeno především k umisťování a uskutečňování výrobních činností průmyslových, zemědělských, výrobních služeb a ostatních služeb s výrobní a průmyslovou činností souvisejících včetně administrativy provozoven, a to převážně v uzavřených areálech s minimální frekvencí styku s veřejností.

Obvyklé a přípustné využití území zahrnuje zařízení výroby a výrobních služeb průmyslových, popřípadě zemědělských, sklady a zařízení velkoobchodu, obvykle v uzavřených areálech.

Podmínečně přípustné využití území zahrnuje komerční aktivity, výzkumné ústavy, zábavní a veletržní zařízení, výjimečně jsou přípustné byty pro osoby zajišťující dohled nebo majitele provozovny.

Nepřípustné využití území zahrnuje bydlení a obslužné činnosti, děje a zařízení s bydlením bezprostředně souvisejícím.

4.4. Plochy pro občanskou vybavenost (O):

Území občanské vybavenosti zahrnuje činnosti, děje a zařízení poskytující některé vybrané služby obyvatelstvu, zejména služby zdravotnické, vzdělávací, kulturní, sociální péče a to obvykle v uzavřených areálech.

Obvyklé a přípustné využití území je pro zdravotnické zařízení a areály, vzdělávací a kulturní zařízení a areály pro sociální péči, poskytující služby městského a nadměstského dosahu, maloobchodní zařízení do 800 m² prodejní plochy a stravovací zařízení se zajištěním parkování v objektu nebo na plochách vymezených u objektu.

Podmíněně přípustné je bydlení, nezbytné technické vybavení, maloobchodní zařízení do 1300 m² prodejní plochy ve vícepodlažním objektu odpovídajícímu charakteru území současně se zajištěním parkování v objektu, nebo na plochách vymezených u objektu.

Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které nadměrně narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které buď jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro tuto zónu.

4.5. Plochy pro sport a rekreaci (R):

Jsou území určená pro činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování sportovních a rekreačních potřeb občanů.

Obvyklé a přípustné jsou zařízení sloužící pro sportovní činnosti, pro rekreaci, zájmovou činnost a trávení volného času, např. hřiště, stadiony, koupaliště, centrum pohybových aktivit, plochy příměstské rekreace, výcvik koní, kynologie, autokempink, sezónní ubytování.

Podmíněně přípustné je na těchto plochách umístění zařízení, která budou plnit pouze doplňkovou službu ke sportovnímu a rekreačnímu zařízení, např. zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací, byt správce, popř. nezbytné technické vybavení včetně odstavných stání.

Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností pěstitelských a chovatelských, které buď jednotlivě nebo souhrnně překračují režim tohoto území.

4.6. Plochy pro komerční aktivity (K):

Území komerčních aktivit je určené především pro činnosti, děje a zařízení podnikatelských subjektů, poskytujících služby obyvatelstvu, většinou v otevřených areálech s vysokou frekvencí styku s veřejností prostřednictvím individuální automobilové dopravy. U obchodních zařízení se jedná o velkoprodejny (nad 800 m² prodejní plochy).

Dominantní využití území zahrnuje velkoprodejny a nákupní centra, centra volného času.

Podmíněně přípustné jsou doplňkové služby, kulturní, sportovní a ubytovací zařízení, administrativa, bankovnictví a čerpací stanice pohonných hmot.

Nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení vyžadující zvláštní ochranu před zátěží prostředí, popřípadě děje, činnosti a zařízení ohrožující prostředí hlukem, znečištěním ovzduší, vibracemi a organoleptickým zápachem.

4.7. Plochy pro speciální vybavenost (S):

Území pro speciální vybavenost jsou území určená pro zařízení, činnosti a děje speciálního charakteru – např. výstavní plochy, zoologické zahrady, výzkumné ústavy, dále plochy pro armádu, hasiče, policii apod.

Podmínečně přípustné jsou doplňkové služby, popř. bydlení sloužící k ostraze nebo pro majitele zařízení.

Nepřípustné jsou děje, činnosti a zařízení s negativním vlivem na pohodu prostředí.

4.8. Plochy pro individuální rekreaci (I):

Území pro individuální rekreaci jsou území určená pro činnosti, děje a zařízení rekreační a doplňkově produkční.

Obvyklé a přípustné jsou zařízení sloužící individuální rekreaci – zahrádky bez výstavby nových nadzemních objektů.

Podmíněně přípustná je v zahrádkářských a chatových osadách výstavba (dostavba) zahradní a rekreační chatky a oplocení (zahradní chatka do 30 m² zastavěné plochy, rekreační chata do 80m² zastavěné plochy, jednopodlažní s možností podsklepení a využití podkroví. Drobné stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, mohou mít zastavěnou plochu maximálně 16 m², jedno nadzemní podlaží a výšku max. 4,5 m.

Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně. Nepřípustná je i výstavba objektů pro trvalé bydlení.

Plochy pro individuální rekreaci mohou být uvnitř i vně současně zastavěného území dle § 139a (2) zákona 50/76 Sb. v platném znění.

4.9. Plochy pro veřejnou zeleň a veřejná prostranství (Z):

Plochy veřejné zeleně a veřejných prostranství jsou území z jejichž užívání nelze nikoho vyloučit, které musí být přístupny veřejnosti bez omezení. Kromě ploch veřejné zeleně, které plní funkci nejen rekreační, ale popřípadě i kultovní (hřbitovy), jsou tvořeny plochami ulic a náměstí.

Obvyklé a přípustné využití území zahrnuje plochy veřejného prostranství pro uložení inženýrských sítí a pohyb obyvatel a plochy veřejné zeleně pro rekreaci obyvatel, popř.kultovní funkci.

Podmíněně přípustná je výstavba nezbytné technické vybavenosti, drobných staveb, vodních prvků, zpevněných ploch.

Nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně a rovněž jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů.

Funkční typy:

Zp

- parky – souvislá, upravená plocha s prostorovou a plošnou strukturou vegetačních prvků odpovídajících potřebám pro odpočinek; charakteristickým rysem je značný podíl vysoké zeleně s výraznou převahou kvalitních trávníků; intenzita údržby je vysoká; charakter ploch je často dotvořen nízkou doplňkovou zelení (letničky, trvalky)

Zh

- zeleň hřbitovů a pietních míst - je nutné respektovat základní charakter plochy, včetně ochranného pásma okolo veřejného pohřebiště v šíři nejméně 100 m

Zr - veřejná zeleň se sportovním a rekreačním využitím – plochy s převahou veřejné zeleně, doplněné plochami sportu a krátkodobé rekreace venkovního charakteru.

4.10. Vodní plochy a toky (N):

Zahrnují plochy vod tekoucích a stojatých se zřetelnou a přístupnou vodní hladinou se zvláštním estetickým významem pro utváření krajinného rázu území.

Obvyklé a přípustné jsou činnosti, děje a zařízení související s vodohospodářskými poměry v území, rybářstvím a rekreací a koloběhem vody v přírodě (retence, výpar, rovnoměrný odtok).

Podmíněně přípustné jsou činnosti, děje a zařízení pro chov ryb a vodní drůbeže s tím, že budou minimalizovány negativní dopady do vodního režimu ( čistoty vod).

Nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, které narušují koloběh vody v přírodě a negativně ovlivňují kvalitu a čistotu vody a vodního režimu.

Zajistit manipulační přístup k břehům v min. šířce 6 m, u významných toků Sázava, Staviště a Stržský potok 8 m, respektovat záplavovou čáru Sázavy.

Vodní plochy a toky mohou být uvnitř i vně současně zastavěného území dle § 139 a (2) zákona č. 50/ 1976 Sb. v platném znění.

FUNKČNÍ VYUŽITÍ PLOCH V NEZASTAVITELNÉM ÚZEMÍ - KRAJINĚ

Vyznačené v grafické části dokumentace ve výkrese č. 1 – Návrh využití území sídla a krajiny (hlavní výkres), které vymezuje urbanistické využití ploch (účel využití plochy).

4.11. Plochy krajinné zóny produkční (P,H):

Plochy s přírodními a terénními podmínkami pro zemědělskou produkci s velkovýrobní technologií a lesní výrobu, u které není produkční funkce limitována jinými funkcemi.

Obvyklé a přípustné jsou činnosti a zařízení, které souvisí se zemědělskou velkovýrobou a lesní produkcí. U zemědělského půdního fondu je přípustná změna kultury pokud nedojde ke změně krajinného rázu.

Podmíněně přípustná je výstavba u zemědělské zóny objektů zemědělské prvovýroby, u lesní zóny pro lesní výrobu, ochranu přírody, technickou a dopravní infrastrukturu, těžbu lokálního významu s následnou rekultivací, pokud nedojde ke změně krajinného rázu.

Nepřípustné jsou činnosti, zařízení a výstavba nových objektů, popř. rozšiřování stávajících, pokud to není navrženo tímto územním plánem.

4.12. Plochy krajinné zóny přírodní (E,L)

Plochy tvořené ekologickou kostrou území s dominantní funkcí ochrany přírody.

Obvyklé a přípustné v tomto území jsou činnosti, které slouží k zachování vysoké biodiverzity území, k zachování ekologické stability v území.

Podmíněně přípustné je alternativní zemědělství.

Nepřípustné jsou činnosti, zařízení a výstavba, které zmenšují jejich plochu, nepřípustné je zvyšování a rozšiřování kapacit stávajících zařízení a nová výstavba.

Limity využití území :

• /ses

– území, které je zařazeno do územního systému ekologické stability jako biokoridor lokálního, regionálního nebo nadregionálního významu

Funkční typy:

Lt

- trvalé travní porosty - nutno dodržet maximální rozsah aktivních biologických ploch, nepřípustné je zmenšování výměry a výstavby objektů (s výjimkou těch ploch, u kterých nejsou přírodní funkce dominantní). Nutná je dosadba a udržování přirozených, přírodě blízkých dřevinných porostů, luk a náhradních společenstev, také s ohledem na krajinotvornou funkci

Ek

- krajinná zeleň - zeleň lesního charakteru (vysoká zeleň) zejména na pozemcích, které neslouží k plnění funkcí lesa. U těchto ploch je charakteristická vysoká druhová rozmanitost, vykazují znaky přirozené obnovy, vyvinuta jsou jednotlivá vegetační patra. Mimo funkce estetické a ekologické je nezanedbatelná biotechnická stabilizace svahů. V území má tato zeleň dvojí charakter. Jednak hůře přístupné plochy s omezeným aktivním pohybem a rekreačním využitím, tak jednak plochy s charakterem příměstské zeleně (lesoparky) s vycházkovými trasami.

Elz

- les zvláštního určení - kategorie lesa podle § 8 Zák.č.289/95, dodržovat obecné zásady činností v lese, při hospodaření využívat technologie a postupy, které neohrozí funkci rekreační resp. ochrannou. Nepřípustné je snižování výměry těchto ploch, výstavba objektů nesouvisejících s funkcí území.

4.13. Plochy krajinné zóny smíšené

Plochy s polyfunkčním využitím, jednotlivé funkce jsou ve vzájemně rovnocenném postavení, přírodní ekosystémy jsou využívány kompromisně, což limituje intenzivní formy produkčních a komerčních činností.

Obvyklé a přípustné jsou činnosti a zařízení, které jsou v rovnocenném postavení s přírodními ekosystémy.

Nepřípustné jsou stavby, činnosti, zařízení, inženýrské a zemědělské stavby, které by byly ve volné krajině (pokud nejsou navrženy v tomto územním plánu) a které by narušily krajinný ráz.

Pro smíšenou funkci platí v podstatě regulační podmínky jako pro přírodní zónu, ale nejsou s ohledem na plnění i jiných funkcí striktně dodržovány v celém území, dochází ke kompromisnímu využívání krajiny.

4.14. Plochy pro obsluhu území – dopravu a technickou infrastrukturu

Zvláštním případem jsou plochy pro obsluhu území sloužící pro umisťování zařízení technické infrastruktury a dopravní vybavenosti, jíž se rozumí plochy pro činnosti, děje a zařízení výlučně dopravní, v samostatných, většinou uzavřených areálech.

Obvyklé a přípustné jsou pouze činnosti, děje a zařízení technické a dopravní povahy.

Funkční využití je vyznačeno v grafické části dokumentace ve výkresech č.1 – Návrh využití území sídla a krajiny (hlavní výkres), č. 2 - Koncepce dopravy, č.3 – Koncepce zásobování vodou, č.4. – Koncepce odkanalizování, č.5. – Koncepce zásobování plynem a teplem, č. 6. – Koncepce zásobování el.energií, spoje.

Základní regulativy:

Doprava:

Vymezení dopravních koridorů – toto území je nezastavitelné, nesmí zde být realizovány ani dočasné stavby, pokud se zde nachází stávající objekty, není dovoleno jejich zhodnocení, běžnou údržbu je možno provádět. Zásah do území včetně regulativů je třeba upřesnit podrobnější dokumentací.

DCS - pro umisťování čerpacích stanic pohonných hmot platí:

• přípustné jsou v plochách dopravních, výrobních a komerčních aktivit a pro vlastní potřebu provozovatele uvnitř uzavřeného areálu
• výjimečně přípustné jsou v ostatních stavebních plochách za předpokladu přímého napojení na rychlostní, sběrné a dopravně obslužné komunikace a nebo jako integrované zařízení do hromadných garáží nebo provozoven obchodu, služeb a výroby
• nepřípustné jsou uvnitř obytných zón, sportovních a rekreačních zařízení, v městském centru, v plochách zeleně a mimo zastavitelné území (ve volné krajině)

DP, GH, GR, - pro umisťování parkovacích a odstavných stání pro motorová vozidla platí :

• nově navrhované garáže budou pouze v objektech s jednotným provedením jednotlivých garáží
• přípustné jsou parkovací stání, odstavná stání a garáže osobních vozidel ve všech stavebních plochách, pokud není podrobnější územně plánovací dokumentací stanoveno jinak
• přípustné jsou parkovací stání, odstavná stání a garáže osobních vozidel v obytných zónách, stejně tak i ve sportovních a rekreačních plochách pouze pro potřebu vyvolanou přípustným využitím území

• nepřípustné jsou parkovací stání, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy a pro přívěsy těchto nákladních vozidel v plochách pro bydlení a plochách smíšené funkce centra (městském centru).

DPN – pro parkoviště nákladních automobilů platí:

• musí být umístěny nejméně 100 m od okraje obytné zóny
• musí respektovat limity hygienických předpisů

Sítě a zařízení technické vybavenosti:

Sítě a zařízení technické vybavenosti lze umístit kromě ploch pro technickou vybavenost ve všech ostatních plochách, ve kterých se stavby tohoto druhu připouštějí a slouží pro bezprostřední obsluhu území, aniž by narušovaly jeho prostředí nad přípustnou míru.

Obvyklé a přípustné jsou činnosti, děje a zařízení technické povahy.

Nepřípustné jsou kapacitní zařízení v obytných zónách a smíšené funkci centra, v ostatních případech je nutno posoudit vhodnost zařízení z hlediska dopadů na obytné prostředí.

Vymezení koridorů pro liniové trasy – podzemní vedení: v trasách navržených koridorů není dovoleno povolovat žádné ani dočasné stavby a pozemky, po kterých jsou vedeny, musí zůstat veřejné; jednotlivé sítě v maximální míře slučovat s komunikacemi do obslužných koridorů, jejich zásah do území je třeba upřesnit podrobnější dokumentací.

Vymezení koridorů pro liniové trasy – nadzemní vedení: v trasách navržených koridorů není dovoleno povolovat žádné ani dočasné stavby, musí být zajištěn maximálně volný přístup k těmto vedením, jejich zásah do území je třeba upřesnit podrobnější dokumentací.

Navržené trasy inženýrských sítí jsou závazné, rozvody v navržených plochách budou upřesněny v podrobnější dokumentaci v souvislosti s urbanistickým řešením.

Vymezení ploch pro navržená technická zařízení je limitujícím faktorem pro využití navržených ploch, jejich zásah do území je třeba upřesnit podrobnější dokumentací.

5. Limity využití území - ochranné režimy:

5.1. Ochrana památek a kulturních hodnot :

• respektovat všechny objekty zapsané v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek
• respektovat podmínky ochrany areálů kostela sv. Jana Nepomuckého a zámku, včetně zvláštního stavebního režimu pro stavební činnost
• respektovat podmínky výstavby v archeologických lokalitách

5.2. Ochrana přírody :

• respektovat podmínky ochrany a péče stanovené statutem CHKO Žďárské vrchy a její zonací
• respektovat registrované významné krajinné prvky a vyhlášené památné stromy
• respektovat maloplošná zvláště chráněná území přírody

5.3. Ochrana přírodních zdrojů :

• respektovat ochranu zdrojů pitné vody
• respektovat ochranu nerostných surovin

5.4. Ochranná a bezpečnostní pásma :

• respektovat ochranná a bezpečnostní pásma zařízení dopravy a technické vybavenosti dané legislativními předpisy
• respektovat vyhlášená pásma hygienické ochrany

5.5. Ochrana proti povodním a přívalovým vodám:

Na území města je vodoprávně stanoveno záplavové území řeky Sázavy, v tomto území je třeba respektovat stanovené podmínky výstavby. Dále je třeba:

• podél toků ponechat manipulační pruh v min. šířce 6 m, u významných toků Sázava, Staviště a Stržský potok 8 m
• do 15 m od břehů neumísťovat trvalé stavby

5.6. Ochrana před přívalovými vodami z extravilánu:

• respektovat navržená technická řešení - záchytné příkopy, nádrže; další zásahy do území nesmí znemožnit princip navržených opatření
• respektovat zonaci hospodaření na zemědělské půdě snižující vodní erozi - odtokové poměry

6. Územní systém ekologické stability :

Plochy územního systému ekologické stability (dále ÚSES) vytváří síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou rozmístěny na základě funkčních a prostorových kritérií a svým vzájemným kladným vlivem působí na uchování a zvýšení ekologické stability. ÚSES je vymezen ve výkrese č. 1 – návrh využití území sídla a krajiny a ve výkrese č. 8 – Obraz města a krajiny, územní systém ekologické stability.

Plochy ÚSES lze využit pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohroženi nebo oslabeni jejich ekostabilizačních funkcí:

• závazně je vymezen systém ekologické stability, který vytváří omezení práv na pozemky
• cílem je vytvořit přirozený vegetační kryt odpovídající stanovištním podmínkám příslušné lokality

Nepřípustné jsou činnosti a děje, které by vedly ke změně kultur, intenzivnímu hospodaření na těchto plochách, umísťování staveb ( kromě liniových staveb), těžbě nerostů.

Základní regulativy:

• u skladebných části ÚSES vymezených jako typ “přírodní” (viz.tabulka v textové části územního plánu) při výsadbě zásadně dodržovat druhovou skladbu dle cílového společenstva, jednoznačně podporovat přirozenou obnovu porostů
• u antropogenních a urbánních skladebných části ÚSES je přípustná alternativní druhová skladba, parková úprava, užitkové dřeviny
• pro výsadbu používat druhy z místních zdrojů (geograficky původní zdroje)

7. Péče o životní prostředí:

7.1. Ochrana ovzduší:

• řešením dopravy maximálně přispět ke sníženi koncentraci znečišťujících látek v nyní nejvíce postižených místech a výrazně nezvýšit toto zatížení na ostatním území
• vytvořením podmínek pro využívání systému centrálního zásobováni teplem zabránit dalšímu zvyšování koncentrace oxidů dusíku, v lokalitách s rizikem zvýšeného znečištěni ovzduší nezřizovat žádné další střední a velké zdroje znečištění
• podpořit plynofikaci v lokalitách dosud neplynofikovaných, což omezí produkci tuhých látek a S0₂ do ovzduší a v malých izolovaných lokalitách a samotách vytvořit podmínky pro uplatnění alternativních zdrojů energie
• snížit zátěž na ovzduší snižováním spotřeby paliv (zlepšením tepelně technických vlastnosti objektů)

7.2. Ochrana čistoty vody.

• dodržovat přípustné limity znečištěni při vypouštěni odpadních vod do toků
• zabránit povrchovému znečištěni - splachům ze zemědělské půdy a dvorů výrobních a podnikatelských aktivit
• eliminovat vody odváděné dešťovou kanalizaci
• v záplavových územích nesmí být umístěny výroby, při nichž se používají látky škodlivé vodám

7.3. Ochrana proti hluku:

• hluk z dopravy je nutno eliminovat jednak umístěním hlavni dopravní zátěže mimo obytná území, jednak technickými opatřeními
• zohlednit navržená hluková pásma

7.4. Nakládání s odpady:

• v prostoru Mělkovic zřídit centrální středisko pro recyklaci stavebních materiálů
• v prostoru výrobní zóny “U Kamenného rybníka” zřídit centrální sběrný a recyklační dvůr pro komunální odpad, sběrný dvůr pro nebezpečný odpad a kompostárnu

7.5. Ochrana genofondu:

• bude zaručena především realizací územního systému ekologické stability a regulací intenzity využívání přírodních zdrojů - půdy (viz zonace v krajinné produkční zóně)