>> Úvodní strana / O městě / O vlajce města

O vlajce města

Popis vlajky (Vít Křesadlo: Nové obecní symboly okresů Třebíč a Žďár nad Sázavou. In: Západní Morava 3, 1999, s. 261):

List je kosmo dělený na červené žerďové a žluté vlající pole. Na úhlopříčky listu jsou položeny černé ostrve 5/6 délky listu dlouhé o šesti sucích. Poměr šířky k délce listu 2:3.

Vlajka byla městu udělena 26. dubna 1996. Autorem návrhu, který vychází z městského znaku, je PhDr. Ivan Štarha, někdejší ředitel Moravského zemského archivu v Brně. Žluto-červené dělení je převzato z prvního pole žďárského znaku a pochází z erbu kardinála Františka z Ditrichštejna, který Žďár roku 1607 povýšil na město. Ostrve, což jsou otesané kmeny stromů, sloužící jako válečné žebříky, nalezneme ve třetím poli znaku a upomínají na rody pánů z Lichtenburka a z Lipé, od jejichž erbu byl odvozen nejstarší doložený znak městečka Žďáru, ve zlatém poli zkřížené černé čtyřsuké ostrve pod červeným kaprem. Páni z Lichtenburka byli spoluzakladateli a fundátory (ochrannou vrchností) kláštera. Jejich bezesporu nejslavnější člen, Smil z Lichtenburka, proslul svou udatností v turnajích a bohatstvím. Tento přítel Přemysla Otakara II. a zakladatel dnešního Havlíčkova Brodu je pohřbený ve žďárském konventním kostele. Za své turnajové umění si prý vysloužil při volbě římského krále polepšení erbu o červeného kapra, kterého od té doby Lichtenburkové užívali v klenotu svého znaku.

Vlajka Žďáru nad Sázavou tak odkazuje na nejdůležitější okamžiky v historii města, a sice na fundátory kláštera a jeho spoluzakladatele pány z Lichtenburka, na erb kardinála Ditrichštejna, který Žďár povýšil roku 1607 na město a na první doložený i současný žďárský znak.

Text: Mgr. Stanislav Mikule, Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou

Podle §34a zákona 128/2000 Sb. není k užívání vlajky obce nutný souhlas příslušné obce.