Zvonice

Zvonice bývalého cisterciáckého kláštera je renesanční stavba barokně upravená. Byla postavená v menší vzdálenosti od konventního kostela, prelatury a konventu. Tím splňovala prvotní podmínku o omezení používání zvonů v cisterciáckém řádu.

V letech 1710-1722 byl původní gotický kostel přestavěn J. B. Santinim v duchu barokní gotiky. Jde o mistrovské včlenění barokního útvaru do gotického prostoru. V obou ramenech příčné lodi jsou vysuté empory se vzácnými barokními varhany. Sochařská výzdoba hlavního oltáře i oltáře P. Marie je připisována Řehoři Thenymu (1695-1759) a J. P. Čechpauerovi. Obraz hlavního oltáře je prací M. Willmana (1630-1706). Další dva oltáře mají obrazy od italského malíře Simona Gionima (asi 1655-?). V severní závěrové kapli jsou fragmenty pozdně gotických nástěnných maleb ze druhé pol. 15. století).
virtuální prohlídka interiéru

Tato kaple byla symbolem cisterciáckého kláštera, jehož názvem byl Fons Beatae Mariae Virginis (Studnice blažené P. Marie). V desetistěnné prostoře zaklenuté valenou klenbou je vlastní studna. Z kamenné obruby vystupuje železná kovaná konstrukce, na které stávala kamenná socha Studniční Panny Marie. Symbol této studny je i součástí dnešního znaku města.

Výstavní expozice v přízemí budovy Konventu představuje nejslavnější epochu z dějin žďárského kláštera prostřednictvím osobností, které ji vytvořily. Nejslavnější dobou kláštera bylo období českého baroka. V této době řídil klášterní majetek opat Václav Vejmluva, který v roce 1706 pozval do Žďáru vynikajícího architekta české barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho Aichla. Vedle již uvedených dvou jmen se v této expozici můžete seznámit také s dílem sochaře Řehoře Thenyho.
virtuální prohlídka

V budově konventu zámku Kinských je umístěna galerie obrazů a plastik ze sbírek Národní galerie v Praze. Kolekce děl je postavena na jménech a dílech autorů, které souvisejí s dobou a dílem Jana Santiniho Aichla, geniálního architekta, jenž svojí barokní přestavbou silně ovlivnil prostředí bývalého žďárského kláštera. Soubor historických děl svým obsahem a uspořádáním evokuje atmosféru barokních uměleckých muzeí a řeholních domů.
virtuální prohlídka

Prelatura byla postavená byla kolem roku 1727. Projekt stavby vypracoval J. B. Santini. Severní trakt používala šlechtická akademie. V hlavním sále je na celé ploše klenby freska „Nebeská blaženost benediktinů a cisterciáků“ z roku 1734 od K. F. Töppera (1682-1738). Dnes je zde výjimečná expozice Muzea knihy.

Barokní konírny (jízdárna)

Barokní konírny byly součástí akademie pro vědy a umění jezdecké, zřízené pro šlechtickou mládež roku 1727. V interiéru koníren je klenba podoby hvězdné sítě ve dvou barevně odlišných vrstvách. Projekt této stavby vypracoval J. B. Santini. Dnes slouží jako obřadní síň.

Tato galerie je součástí areálu od roku 2003 a je umístěna v bývalých stájích. Nyní zde můžete shlédnout výstavu s názvem Bůh, čest a vlast, která pojednává o historii rodu Kinských.

Toto muzeum bylo otevřeno roku 1957 a je ojedinělé nejen v České republice, ale i v Evropě. Rozlohou náleží mezi největší zařízení tohoto typu na světě. Je zde umístěna stálá expozice Národního muzea charakterizující vývoj knihy, knihtisku a knižní kultury, která je řazena do 8 celků, chronologicky na sebe navazujících.
virtuální prohlídka

Kontakt:
Muzeum knihy – Žďár nad Sázavou
Zámek 13
tel. +420 566 625 370
e-mail: muzeumknihy@seznam.cz
www: http://www.nm.cz/knihovna-nm/muzeum-knihy.php