Památky

 

 

 

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
Zámek Zámek Žďár
Kaple sv.
    Markéty Kaple sv. Markéty
Radnice čp. 294 Radnice čp. 294 Jednopatrová budova v severozápadní části náměstí. Postavená zřejmě na konci 16. nebo začátkem 17. století. Při úpravě ve druhé polovině 18. století dostala budova vzhled, který si zachovala v podstatě dodnes. Uvnitř se zachovaly z této doby klenby v bývalém průjezdu a přilehlém prostoru. Fasáda nese klasicistní znaky těchto posledních úprav. Obvyklá součást městských radnic, věžka s hodinami, byla zničena požárem roku 1864 a po něm už nebyla obnovena. V roce 1839 byla k radnici přistavěna věznice s bytem profousa (správce věznice). Dnes je tato část novodobě přestavěna. Stará budova radnice slouží k reprezentačním účelům a přízemí jako galerie.
V roce 2014 byla v rámci rekonstrukce náměstí Republiky instalována nová kašna od Jiřího Plieštika, která je zdobena pěti rytinami symbolizujícími prameny řek z Vysočiny. Ve stejném roce byla na fasádu radnice ukotvena zvonkohra s devíti zvony, dar ŽĎAS, a.s. Zajímavým zážitkem je propojení zvonkohry a fontány kašny v souhru zvuku, vody a světla, kterou lze vychutnat vždy minutu před celou hodinou od 7 do 22 hodin.
virtuální prohlídka náměstí Republiky 
Zvonkohra Staré radnice
Tvrz čp. 276 Tvrz čp. 276 Stojí nedaleko farního kostela nad řekou Sázavou a je jednou z nejstarších budov ve městě. Byla postavena ve 14. nebo 15. století nedaleko brodu přes řeku do města. Prvním doloženým vlastníkem byl rychtář Hanuš (rychtářem 1446-1476). Zachovala se v pozdně gotické přestavbě s barokní střechou a je v ní dnes umístěno Regionální muzeum .
Moučkův dům Moučkův dům Není znám vznik a účel stavby. Je možné, že součástí budovy u bývalé hřbitovní zdi je i někdejší márnice. Prameny poprvé dům zmiňují v roce 1672, kdy zde byla škola. Místnosti v přízemí sloužily jako farské sklepy, učírna se nacházela v patře a podle Sadílkova zjištění měla vestavěnou srubovou konstrukci. Škola byla v roce 1820 přestěhována na Tvrz. Budova pak patřila například barvířským rodinám Musilových, Hronkových a naposledy zámečnické rodině Moučkových. Od roku 2013 je zde instalována trvalá expozice Regionálního muzea .
Farní kostel sv. Prokopa Farní kostel sv. Prokopa Stojí nedaleko náměstí. Prvá zmínka o kostele ve městě je z roku 1391. V letech 1521 - 1560 byl téměř úplně přestavěn v pozdně gotickém slohu a 28.7.1560 byl posvěcen "ke cti Boží a sv. Prokopa". Ze staršího vnitřního zařízení se zachovala pozdně gotická plastika Madony s dítětem z druhé poloviny 15. století a barokní obraz sv. Prokopa s prokopskou legendou, který býval na starém hlavním barokním oltáři. Obraz maloval roku 1778 kutnohorský malíř K.Kautsch.
Za celkových oprav kostela v sedmdesátých letech v něm byla umístěna nová křížová cesta. Cínové reliéfy jsou replikou křížové cesty od sochaře K.Stádníka v kostele sv. Václava v Olomouci.
virtuální prohlídka interiéru
virtuální prohlídka exteriéru
virtuální prohlídka z věže 
Kaple sv. Barbory Kaple sv. Barbory Stojí jen několik metrů východně od farního kostela. Jednoduchá barokní kaple byla postavena roku 1729 zásluhou žďárského faráře cisterciáka Ferdinanda Kristla. Dvě barokní sochy biskupů v kapli jsou přisuzovány klášterní sochařské dílně, kterou v té době vedl Řehoř Theny. Nejsou vlastní prací Thenyho a vykazují spíše rysy díla pražského sochaře I.F.Platzera.
Kostel Nejsvětější Trojice Kostel Nejsvětější Trojice Jde zřejmě o původní hřbitovní či špitální renesanční kapli upravovanou začátkem 18. století s přístavbou sakristie od J. B. Santiniho Aichla. Interiér kostela zdobí barokní oltář a nástěnné malby. Prostor okolo kostela sloužil do r. 1910 jako hřbitov. Dnes je zde urnový háj s částí původní ohradní zdi.
Plastiky ve městě Plastiky ve městě Na náměstí Republiky stojí barokní morový sloup z roku 1706 od Jakuba Steinhubla, sochaře usazeného ve městě. Jeho prací je i sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého ze začátku 18. století v blízkosti barokního mostu v Žďáře nad Sázavou. Dalšími už novodobými plastikami jsou práce žďárského rodáka sochaře Jana Růžičky (1898 - 1965). Jsou to pomník padlým v první světové válce ve Žďáře nad Sázavou, deska k dvacátému výročí Zborova umístěná roku 1937 na 1. ZŠ na náměstí Republiky, náhrobní pomník lesnického spisovatele a redaktora Jana Doležala z roku 1934 a pomník obětem druhé světové války z roku 1947 v parku u Nádražní ulice. Řada plastik je dílem sochaře Julia Pelikána (1887 - 1969), rodáka z nedalekého Nového Veselí. Ve městě je umístěno několik děl vytvořených na sympoziu „Dřevěná plastika", které se konalo každoročně v letech 1992 - 2001.
Bývalý hotel Veliš čp. 64 Bývalý hotel Veliš čp. 64 Jednopatrová budova v západní části náměstí. Budova má secesní fasádu z roku 1906. Na štukové výzdobě je zobrazen Hus na hranici a medailony s Chelčickým a Komenským, portrét K.Havlíčka Borovského a na atice socha českého lva s roztrženými okovy. Výzdoba fasády je prací sochaře V.Amorta.
Bývalý cisterciácký klášter Bývalý cisterciácký klášter Klášter ve Žďáře nad Sázavou je dnes v podstatě dochován v barokní podobě, kterou získal za opata Václava Vejmluvy (opatem 1705 - 1738). Za jeho správy byly provedeny rozsáhlé přestavby i novostavby jak v areálu kláštera, tak i na klášterním panství. Přestavby byly prováděny v duchu "barokní gotiky" předním architektem českého baroka Giovanni Santinim. V klášteře byl v letech 1706 - 1722 přestavěn konventní (dnes farní) kostel Nanebevzetí P.Marie. Nově byly zbudovány kolem roku 1720 konírny šlechtické akademie a tehdy též začala stavba prelatury. Nedaleko kláštera byl postaven před rokem 1734 hospodářský dvůr, tzv. Lyra (též Nový dvůr).
Dolní hřbitov Dolní hřbitov Nedaleko kláštera byl roku 1709 postaven hřbitov se třemi eliptickými kaplemi. Trojúhelníkový půdorys měl symbolizovat Nejsvětější Trojici. Za opata Henneta byla tato symbolika porušena přístavbou čtvrté vstupní kaple. Uprostřed hřbitova je socha Anděla Posledního soudu od Řehoře Thenyho. Na hřbitov byla umístěna až asi v letech 1729 - 1733. V kaplích bývaly dřevěné plastiky. Hřbitov je považován za nejstarší známý doklad spolupráce Santiniho s opatem Vejmluvou.
Barokní most Barokní most Most na silnici od Žďáru nad Sázavou byl postaven za opata Bernarda Henneta. Chronogramy na osmi sochách světců určují dobu vzniku. Na sedmi vychází letopočet 1761 a na jedné (sv. Metoděj) 1766. Není znám autor těchto plastik. Na jedné straně mostu jsou sochy sv. Benedikta, sv. Mikuláše, sv. Jana a sv. Cyrila, na druhé pak sv. Bernarda, sv. Vojtěcha, sv. Pavla a sv. Metoděje.
Našli jste chybu?

Nahlásit chybu webu

Snažíme se web dělat nejlépe jak dokážeme. Může se ale stát, že nám nějaká chyba unikne. Pokud nám o chybě dáte vědět, dáte nám šanci ji odstranit. Děkujeme!