Ocenění občanů města
Pravidla ocenění osobností města Žďáru nad Sázavou byla schválena zastupitelstvem města dne 17. 12. 2015.
Jedná se o nastavení pravidel ocenění občanů města Žďár nad Sázavou, které bude každoročně udělováno jako morální ocenění za významné zásluhy v oblastech kultury, sportu, vzdělávání, vědy a ve veřejném životě. Ocenění může být rovněž uděleno občanům města jako morální ocenění za mimořádné činy spojené s osobním hrdinstvím, které znamenaly záchranu života a zdraví občanů města Žďár nad Sázavou.
Pravidla udělování Ceny města Žďár nad Sázavou
Rok 2024
Přehled občanů a kolektivů nominovaných na Cenu města Žďár nad Sázavou:
Ing. Jaroslav Švarc, CSc., in memoriam - za významné zásluhy v oblasti českého lesnictví a myslivosti
Emílie Benešová - za záslužnou práci v mnoha oblastech veřejného života
Stanislav Růžička - za zásluhy v oblasti kultury
Markéta Blahová - za osobní hrdinství
Ocenění získal usnesením zastupitelstva města 8. 2. 2024:
Stanislav Růžička - za zásluhy v oblasti kultury
Pan Stanislav Růžička pracoval 45 let ve firmě ŽĎAS. Některé z jeho projektů, které si zaslouží uznání, realizoval z pozice vedoucího Oddělení propagace. Tyto aktivity však překračovaly běžný rámec jeho pracovní náplně.
Působil v hudební skupině FolkR jako zpěvák a textař a zároveň se podílel jako organizátor na mnoha folkových akcích. Několik let vystupoval v kapele Proudy. V osmdesátých letech byl aktivním členem fotoklubu při Domu kultury ve Žďáře nad Sázavou. Fotoklub byl mimo jiné iniciátorem a pořadatelem akce „FOTOFEST ŽĎÁR NAD SÁZAVOU“, která se konala v letech 1985-1988. Před 30 lety spolu s Miroslavem Roštínským vymyslel a uvedl do života Slavnosti jeřabin. Před 25 roky díky podpoře vedení ŽĎASu a přátelství s hrabětem Radslavem Kinským realizoval projekt Informačního centra na Zámku Žďár. V roce 2001 v rámci oslav 50 let firmy ŽĎAS inicioval a organizačně zajistil výrobu tří zvonů, z nichž největší, nazvaný Prokop, je instalován před objektem regionálního muzea na Tvrzi. V roce 2011 v rámci oslav 60 let firmy ŽĎAS navrhl a zorganizoval výrobu zvonkohry, kterou ŽĎAS později věnoval městu Žďár nad Sázavou. Stál za vznikem Galerie barokního umění. Podílel se taktéž na vzniku „Otevřených zámeckých zahrad“ a zasloužil se o obnovení krojových poutí na Zelenou horu.
Přes třicet let působil jako saxofonista ve Velkém swingovém orchestru, kde taktéž zajišťoval veškeré manažerské funkce. Od roku 2014 je jako houslista členem Horácké muziky. Spolu s kolegy z Horácké muziky realizoval unikátní hudebně-dramaticko-folklorní projekt Pocta sv. Janu Nepomuckému. Je taktéž nadšeným propagátorem díla geniálního barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla a s tím souvisí i jeho působení předsedy občanského sdružení Putování za Santinim a organizování Santiniho barokních slavností.
Stanislav Růžička stojí za dlouhou řadou publikací prezentujících město Žďár jako autor, spoluautor či vydavatel. Jedná se například o reprezentativní publikace „Žďár nad Sázavou – město pod Zelenou horou“, „Vysočina – Den, který nikdy nekončí, „Jan Blažej Santini Aichel“, sborník „Sedm a půl století“ nebo fotografickou publikaci „Žďársko ve fotografiích“.
Rok 2023
Přehled občanů a kolektivů nominovaných na Cenu města Žďár nad Sázavou:
Ing. Jaroslav Švarc, CSc., in memoriam– za významné zásluhy v oblasti českého lesnictví a myslivosti
Petr Bednář – za celoživotní přínos výchově a vzdělávání dětí a mládeže a za rozvoj skautingu
Mgr. Karel Herold, in memoriam - za celoživotní přínos výchově a vzdělávání mládeže, za veřejnou činnost ve prospěch města a za práci ve Sboru dobrovolných hasičů Zámek Žďár nad Sázavou
MUDr. Marie Košťálová – za celoživotní přínos městu v oblasti zdravotní péče, kultury a za zásluhy o rozvoj veřejného života
František Mokrý, in memoriam – za zásluhy v oblasti kultury
Božetěch Toman, in memoriam – zakladateli žďárského skautingu za celoživotní přínos výchově dětí a mládeže
Ocenění získal usnesením zastupitelstva města 16. 3. 2023:
František Mokrý, in memoriam - za zásluhy v oblasti kultury
Narodil se v roce 1891 v Městě Žďáře, Velké náměstí č.p. 136 (dnes nám. Republiky), zde navštěvoval obecnou a měšťanskou školu, později studoval na c. k. učitelském ústavu v Hradci Králové. Následující roky se věnoval učitelské profesi. Byl velice činorodým člověkem, který zasáhl do všech oblastí života města: v dějepisectví, geografii, lingvistice a biografii významných osobností města. V oblasti lexikologie spolupracoval s Ústavem pro český jazyk Čs. akademie věd. Jako odborný učitel měšťanské školy ve Žďáře nad Sázavou ovlivnil několik generací. Byl zakladatelem tzv. selské jízdy, jako účastník 1. světové války získal řadu vyznamenání a hodnost kapitána. Byl kronikářem a zakladatelem Kulturního zpravodaje města Žďáru. Až do pozdního věku se věnoval aktivnímu sportu nejen doma, ale i v zahraničí, účastnil se např. maratonského běhu v italském Viarregiu a rovněž v Kanadě.
František Mokrý po sobě zanechal nespočet rukopisů. Ať už se jedná o výpisy z kronik z válečného období minulého století či nejobsáhlejší práce o dějinách ševcovství na Žďársku, zajímavé kapitoly o řemeslech, která již zanikla, jako sirkařství, výroba papíru či dýmek. Knihovna M. J. Sychry ve Žďáře nad Sázavou vydala jeho biografie osobností Otokara Veliše, Leopolda Smejkala, Maxe Novotného a Františka Huťaře. Život, práci a dílo Františka Mokrého a jeho boj za záchranu historických památek města Žďáru nad Sázavou popisuji autoři Zdeněk Vašíček a Vladimír Trojánek v knize s výstižným názvem „Učitel, kronikář, sběratel a bojovník“.
Rok 2022
Přehled občanů a kolektivů nominovaných na Cenu města Žďár nad Sázavou:
PhDr. Zdeněk Vyhlídal – za spisovatelskou a publicistickou činnost
Petr Bednář – za celoživotní přínos výchově a vzdělávání dětí a mládeže a za rozvoj skautingu
Ocenění získal usnesením zastupitelstva města 10. 2. 2022:
PhDr. Zdeněk Vyhlídal, za spisovatelskou a publicistickou činnost.
Narodil se v roce 1934 ve Žďáře nad Sázavou, kde vychodil obecnou školu a zažil zde události z konce války. V roce 1952 složil maturitu na brněnském klasickém gymnáziu, poté studoval na Filozofické fakultě brněnské univerzity. Po studiích se věnoval redaktorské činnosti. Působil jako redaktor v Havlíčkobrodském nakladatelství a jako redaktor Československého rozhlasu a Svobodného slova.V roce 1991 se stal externím zpravodajem Rádia Svobodná Evropa.
Je autorem více jak třiceti knižně vydaných prací v oblasti beletrie, přibližně stejného počtu rozhlasových her, několika televizních her a tří filmových scénářů a také pěti literárně vědeckých monografií. Svoji literární činnost zahájil v roce 1958 knihou „Odbíjí půlnoc“, která obsahuje variace na lidové pověsti a vyprávění z Českomoravské vysočiny. V oblasti literární historie se zabýval například osobnostmi spisovatelů Jakuba Arbese, Matěje Josefa Sychry a Františka Turinského. Psal životopisné romány a povídky z české historie. Velké obliby se dostalo knižním zpracováním dobrodružného života barona Trencka, z poslední doby je známá historická freska Vězeň ze Špilberka. Více jak 35 let se věnoval osobnosti Jana Opletala. O studentu medicíny Janu Opletalovi a o událostech podzimu 1939 pojednává román pod názvem „Studentská revolta“. Pracoval též na dvousvazkovém díle o událostech kolem Mnichova 1938. Nemalá část jeho tvorby je adresována dětem a mládeži, což platí i o většině jeho knih s historickou tématikou, jako např. román „Kluci z horní ulice“, kde vyobrazuje svoje vlastní válečné zkušenosti ze Žďáru.
Od roku 1979 se účastnil hnutí ochránců zvířat a stal se v Brně předsedou této organizace. Organizoval záchranné transporty ohrožených domácích zvířat do zahraničí. Pro kontakty se zahraničím a pro činnost, která se nelíbila tehdejší garnituře, šel na pět měsíců do vězení.
Rok 2021
Přehled občanů a kolektivů nominovaných na Cenu města Žďár nad Sázavou:
Veronika Mácová Mahelová, Jitka Přidálková, Iva Sobotková – za ušití více než 1600 roušek pro obyvatele Žďáru nad Sázavou v době 1. vlny koronavirové pandemie
Emilie Benešová – za zásluhy v oblasti sportu a společenského života
Jiří Šustr – za zásluhy v oblasti sportu
PhDr. Zdeněk Vyhlídal – za spisovatelskou a publicistickou činnost a aktivity při záchraně zvířat za minulého režimu
JSDH a SDH Žďár nad Sázavou 2 - Zámek – za dlouhodobou prospěšnou činnost ve prospěch ostatních občanů města a okolí
Irena Holoubková – in memoriam, za zásluhy v oblasti veřejného života
Ocenění získali usnesením zastupitelstva města 11. 2. 2021:
„Hasiči Zámek“
JSDH Žďár nad Sázavou 2 – Zámek
a
SDH Žďár nad Sázavou 2 - Zámek,
za dlouhodobou prospěšnou činnost ve prospěch ostatních občanů města a okolí.
Většina žďárské veřejnosti vnímá hasičský sbor jako jeden celek a tím jsou takzvaně „zámečtí hasiči“. Zásahová jednotka vyjíždí k požárům, dopravním nehodám, asistuje při záchraně zvířat, zasahuje při živelných pohromách. V neposlední řadě asistuje i při akcích pořádaných městem. V době ovlivněné pandemií Covid-19 zajišťovala a nadále zajišťuje činnosti spojené s dezinfekcí vnitřních prostor základních škol, mateřských škol, úřadů, ale i vnějších prostor, např. autobusových zastávek a hřišť ve městě.
Sbor vychovává novou generaci hasičů, členové sboru s dětmi pravidelně trénují, během letní sezóny se zúčastňují mnoha soutěží a soustředění. V současné době je členy sboru 40 mladých hasičů a dorostenců od šesti do osmnácti let. Sbor pořádá hasičské soutěže, účastní se soutěží s historickou technikou a vypomáhá při zajišťování akcí v zámku Žďár nad Sázavou. Každoročně sbor pořádá „Memoriál Jana Dřínka a Karla Herolda“ a „Faraónský běh na Zelenou horu“.
Činnost „zámeckých hasičů“ je obsáhlá a zasahuje do mnoha sfér života občanů města Žďár nad Sázavou.
Rok 2020
Přehled občanů nominovaných na Cenu města Žďár nad Sázavou:
Alois Bradáč – za zásluhy v oblasti sportu
Vít Bohumil Homolka – za zásluhy v oblasti veřejného života a kultury
Zdeněk Šustr – in memoriam, za dlouholetou práci věnovanou budování, rozvoji a udržení Kina Vysočina ve Žďáře nad Sázavou
Ing. Vít Koudela – za přednáškovou činnost
Mgr. Ing. Milan Vostřel – za přednáškovou činnost
Stanislav Růžička – za zásluhy v oblasti kultury
Irena a Luboš Holoubkovi – in memoriam, za zásluhy v oblasti veřejného života
PhDr. Zdeněk Vyhlídal – za spisovatelskou a publicistickou činnost a aktivity při záchraně zvířat za minulého režimu
Ocenění získal usnesením zastupitelstva města 30. 4. 2020:
Alois Bradáč, za zásluhy v oblasti sportu.
Téměř čtyřicet let úspěšně reprezentoval naše město na sportovních vytrvalostních závodech nejen v naší republice, ale i na veteránských závodech v Evropě, mistrovstvích světa a olympiádách pro veterány. Je držitelem titulu Mistr Evropy veteránů ze silničního běhu na Maltě a získal bronzovou medaili v Austrálii na Olympijských hrách veteránů. Účastnil se též horského ultramaratonu na vzdálenost 75 km ve slovinské Celje, kde obsadil 2. místo a v mezinárodní čtyřiadvacetihodinovce v Kuřimi získal 3. místo, když uběhl 161 km.
Rok 2019
Přehled občanů nominovaných na Cenu města Žďár nad Sázavou:
Vilém Frendl – in memoriam, za vytvoření unikátní fotografické kroniky historie města Žďáru nad Sázavou
Mgr. Miloslav Lopaur – za spisovatelskou a přednáškovou činnost
Irena Holoubková – za zásluhy ve veřejném životě
Ocenění získal usnesením zastupitelstva města 25. 4. 2019
Vilém Frendl in memoriam,za vytvoření unikátní fotografické kroniky historie města Žďáru nad Sázavou.
Vilém Frendl se vyučil fotografem v Americké domovině v brněnské Kociánce. Ve svých 21 letech v roce 1934 si ve Žďáře nad Sázavou otevřel fotoateliér, kde pracoval až do násilného ukončení provozu v padesátých letech, načež byl nucen pracovat jako fotograf v komunálních službách. Byl velmi nadaným fotografem. Svým fotoaparátem zachytil vývoj a proměny města a všechny zásadní události, které se ve městě během jeho života udály. Vytvořil četnou fotodokumentaci z druhé světové války, a to zejména z jejího závěru, včetně ústupu německých vojáků, bombardování Žďáru a požáru Tvrze. V roce 2005 vyšla kniha jeho fotografií nazvaná „Žďár nad Sázavou ve fotografiích – květen 1945“, dokumentující válečné dění ve městě. V archivu jeho fotografií můžeme taktéž nalézt portréty obyvatel města, fotografie krajiny a různých společenských událostí ve městě. Vilém Frendl zemřel 18. prosince 2007 ve věku 94 let.
Rok 2018
Přehled nominovaných občanů města Žďár nad Sázavou:
Irena Holoubková – za zásluhy ve veřejném životě
Jiří Libra – za zásluhy v oblasti kultury
Ludmla Swetová – za zásluhy ve výchovné, kulturní a humanitární činnosti – in memoriam
Sbor dobrovolných hasičů Žďár nad Sázavou 2 – Zámek – za dlouhodobou dobrovolnou činnost ve prospěch ostatních občanů města a okolí
Zdeněk Vyhlídal – za spisovatelskou a publicistickou činnost
Ocenění získal usnesením zastupitelstva města 22. 3. 2018
Jiří Libra za zásluhy v oblasti kultury.
Celý svůj profesní a osobní život věnoval především výuce hudební výchovy, zpěvu a hry na hudební nástroje. Od roku 1963 působil ve Žďáře nad Sázavou jako učitel na 2. základní škole a poté od roku 1969 do roku 1991 jako ředitel na 3. základní škole. Následně vyučoval do roku 2014 na Základní umělecké škole Františka Drdly. V roce 1974 založil a byl 26 let sbormistrem pěveckého sboru Žďáráček. Od roku 1992 do roku 2011 vedl pěvecký sbor nejmenších dětí Cvrčci. V roce 1990 založil z bývalých členek Žďáráčku dívčí komorní sbor, který se stal základem pozdějšího smíšeného komorního sboru Musica Sarensis. Sbor pod jeho vedením získal četná významná ocenění na mezinárodních pěveckých soutěžích, přičemž největšího úspěchu dosáhl v roce 1997, kdy zvítězil v soutěži Orlando di Lasso v Římě. V roce 2002 vydal Jiří Libra ve spolupráci s Janem Duchalíkem knihu „Kronika žďárského amatérského hudebního života“. Od roku 2012 spolupracuje s místním divadelním spolkem na realizaci hry „Hymna aneb Urfidlovačka“ a „Horké to někdo rád“.
Rok 2017
Přehled nominovaných občanů města Žďár nad Sázavou:
Alois Bradáč – sportovní reprezentace
Ludmila Swetová – výchovná, kulturní, humanitární činnost – in memoriam
Aleš Wasserbauer – charitativní cyklo projekt „Na kole žďárskými vrchy“
Milan Bečka – oblast kultury a veřejného života - in memoriam
Jaroslava Doležalová – osobní statečnost v době 2. světové války
Irena Holoubková – za zásluhy ve veřejném životě
Mgr. Jaromír Brychta – práce pro město Žďár nad Sázavou
Ocenění získala usnesením zastupitelstva města 23. 3. 2017
Jaroslava Doležalová za osobní statečnost v době 2. světové války.
V roce 1944 spolu s manželem ukrývali ve svém domě pětiletou dívku Jarmilu Wilhelmovou z Prostějova. Tato dívka podle tehdy platných předpisů byla míšenka 1. stupně. To znamená, že její matka byla židovského vyznání a její otec byl katolického vyznání. Jejich dceři hrozil nucený pobyt v koncentračním táboře, který by nemusela přežít. Oběma manželům Doležalovým hrozil trest smrti, pokud by se prozradilo, že schovávají židovku. Jarmila Wilhelmová s nimi nebyla v žádném příbuzenském vztahu.
Zpracovaný příběh paní Jaroslavy Doležalové pro projekt Pamět národa
Rok 2016
Přehled nominovaných občanů města Žďár nad Sázavou:
Alois Bradáč – sportovní reprezentace
Martina Sáblíková – sportovní reprezentace
Mgr. Libuše Lukešová – vynikající učitelka
Petr Vejvoda – osobní statečnost – in memoriam
PhDr. Zdeněk Vyhlídal – spisovatel
Jaroslava Doležalová – osobní statečnost v době 2. světové války
Irena Holoubková – za zásluhy ve veřejném životě
Sbor dobrovolných hasičů ZR 2 – ocenění kolektivu
Ocenění získala usnesením zastupitelstva města 12. 5. 2016
Martina Sáblíková za vynikající sportovní reprezentaci České republiky.
Reprezentantka v rychlobruslení, trojnásobná olympijská vítězka, několikanásobná mistryně světa v rychlobruslení na 3 000 m, 5 000 m a víceboji, mnohonásobná vítězka světového poháru, držitelka několika juniorských i seniorských světových rekordů.
Udělení čestného občanství města
Čestné občanství města je možné udělit dle § 36 a § 84, odst. 2, písm. t), zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy může obec udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily zejména o rozvoj obce.
Čestné občanství získali usnesením zastupitelstva města
2. 11. 2017
Jaroslava Doležalová za osobní statečnost v době 2. světové války.
V roce 1944 spolu s manželem ukrývali ve svém domě pětiletou dívku Jarmilu Wilhelmovou z Prostějova. Tato dívka podle tehdy platných předpisů byla míšenka 1. stupně. To znamená, že její matka byla židovského vyznání a její otec byl katolického vyznání. Jejich dceři hrozil nucený pobyt v koncentračním táboře, který by nemusela přežít. Oběma manželům Doležalovým hrozil trest smrti, pokud by se prozradilo, že schovávají židovku. Jarmila Wilhelmová s nimi nebyla v žádném příbuzenském vztahu.
5. 6. 2014
Josef Chromý za mimořádnou propagaci města v zahraničí.
Vyučený řezník a uzenář, v roce 1950 uprchl do Rakouska a odtud do Tasmánie, kde vybudoval firmu Blue Ribbon na zpracování masa. Firmu s 530 zaměstnanci nakonec prodal a začal se věnovat vinařství a developerství. Jeho chardonnay Josef Chromy 2011 získalo roku 2013 na prestižním celosvětovém festivalu vín Decanter World Wine Awards nejvyšší ocenění. Obdržel také českou cenu Gratias Agit 2014 a setkal se s britskou královnou. Základní řady jeho vín Pepik, Josef Chromy a Zdar připomínají jeho vlast i naše město.
8. 10. 1998
Jindřich Bílek in memoriam
Pilot, stíhač v britské armádě – 310. stíhací peruť RAF, mechanik, 312. stíhací peruť – pilot letadla Spitfire (1944–1945). V roce 1949 poslán na nucenou dovolenou, záhy emigroval do Velké Británie.
4. 5. 1995
plk. Josef Svatoň
Pozdější hrdina světové války, plk. v. v. Josef Svatoň opustil v roce 1939, po mnichovské zradě, republiku a vstoupil do nově se formující Československé armády ve Francii, jejíž zbytek byl po porážce Francie přepraven do Anglie. Jako velitel praporu se účastnil bojů u Dunkerque. V květnu 1945 se vrátil do Československa se svou ženou, která za války pracovala v námořních službách. V roce 1949 jí s dcerou Annou byla umožněna návštěva rodičů v Anglii. Krátce poté opustil zemi i Josef Svatoň. V roce 1956 celá rodina emigrovala do Kanady a pracovala na farmě v Ontariu.
pplk. Jindřich Leskauer in memoriam
Syn železničního zřízence, Jindřicha Leskauera a židovky Amálie Leskauerové, roz. Weisové. Poručík letectva uprchl přes Slovensko, Maďarsko (několikrát zadržen a utekl z vězení), do Francie. Po porážce Francie evakuován do Velké Británie. Britský letec - 311. bombardovací peruť RAF – radiotelegrafista v letadle Welington Mk,.Ic. Zahynul v roce 1941 během letu nad Severním mořem.
Protože se jeho otec odmítl rozvést se svou židovskou manželkou, byl zbaven funkce přednosty nádraží v Rosicích. Ve Žďáře byl správcem výtopny. Oba manželé byli zatčeni 17. 9. 1942 při zatýkaní příbuzných osob, které emigrovaly do ciziny. Jejich dceru Margitu nacisté nezatkli a prožila válku u příbuzných v Železné Rudě. Z rodiny přežila válku jako jediná.
mjr. Bohuslav Holemář in memoriam
Syn rolníka F. Holemáře z Žižkovy ulice čp. 227. Poručík pěchoty uprchl přes Slovensko, Maďarsko (několikrát zadržen a utekl z vězení), Jugoslávii a Sýrii do Francie, kde se zúčastnil bojů. Po porážce Francie uprchl do Afriky a pokračoval přes Gibraltar do Velké Británie. Po výcviku byl poslán do Sovětského svazu. Vrátil se jako major zahraniční armády.
št. rtm. Vladislav Břečka in memoriam
Syn soudního podúředníka a legionáře ze Spálené ulice čp. 193; působil v Polsku, Francii a Velké Británii; letec v britské armádě – 311. bombardovací peruť RAF, střelec (obsluha kulometu) u letadla Welington, hodnost seržant. Zemřel v roce 1942 při čištění kulometu.
Titul zasloužilý hasič získal usnesením zastupitelstva města:
25. 8. 2011
Jiří Švarc
