Znak a vlajka
Znak města
Nejstarší znak městečka vycházel z erbu pánů z Lichtenburka a pánů z Lipé, ochranné vrchnosti žďárského kláštera (založeného r. 1252): Ve zlatém poli dvě zkřížené černé čtyřsuké ostrve a nad nimi heraldicky doprava plovoucí červený kapr.
Když kardinál František z Ditrichštejna povýšil privilegiem z 11. června 1607 Žďár na město, polepšil mu znak přidáním vinařských nožů (zvaných také famfule, kosíře či žabky) ze svého rodového erbu a stříbrných kuželů ze znaku olomouckého biskupství; kapr byl ze štítu odstraněn. Blason (odborný heraldický popis) tohoto žďárského znaku vypadá následově: Dělený a dole polcený štít; nahoře ve zlato – červeně kosmo děleném poli dva stříbrné vinařské nože se zlatými střenkami, převýšené zlatou korunou, dole vpravo v červeném poli 6 (4, 2) stříbrných kuželů, vlevo ve zlatém poli zkřížené černé šestisuké ostrve.
Téměř po sto letech byl znak města Žďáru znovu polepšen, a to císařem Leopoldem I. listinou z 21. května 1704 potvrzující městská privilegia a polepšující městskou pečeť. Polepšení znaku bylo provedeno moravským zemským hejtmanstvím dne 8. července 1706 a potvrzeno privilegiem císaře Josefa I. ze dne 22. února 1707. Pravou polovinu čtvrceného štítu tvoří znak z r. 1607, levou pozměněný znak opata (slezská orlice s kunštátským štítkem na prsou odkazuje na ochrannou vrchnost kláštera – knížata z Minstrberka, W na jméno opata Vejmluvy) a konventu žďárského kláštera (P. Marie u studny). Díky vysokému počtu polí a figur je žďárský znak druhým nejsložitějším znakem v České republice (prvním je znak Plzně).
Popis znaku: Štít čtvrcený. V 1. zlato – červeně kosmo děleném poli dva stříbrné vinařské nože se zlatými střenkami, převýšené zlatou korunou. Ve 2. modrém poli světlemodré šikmé břevno se třemi zlatými hvězdami, provázené nahoře černou orlicí se zlatou zbrojí a červeným jazykem, stříbrným perizoniem a na prsou s černo – stříbrně děleným štítkem se dvěma stříbrnými břevny v horní půli a dole provázené zlatým písmenem W. 3. pole je polceno, vpravo v červeném poli 6 (4, 2) stříbrných kuželů, vlevo ve zlatém poli zkřížené černé šestisuké ostrve. Ve 4. stříbrném poli stojí vpravo studna s dopoloviny vytaženým okovem přirozené barvy, vlevo ke studni přivrácená korunovaná P. Marie v modré plachetce a v červené sukni, držící na rukou po své pravé straně Jezule; postava je obklopena zlatými paprsky.
V roce 1971 se Městský národní výbor Žďáru nad Sázavou rozhodl užívat velký a malý městský znak, přičemž tím velkým je myšlena jeho poslední verze, menším znak z r. 1607.
Text: Mgr. Stanislav Mikule, Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou
Ilustrace: Kamila Dvořáková, Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou
Podle §34a zákona 128/2000 Sb. mohou jiné subjekty užívat znak obce jen s jejím souhlasem. Povolení k užití znaku obce uděluje po projednání Rada města Žďár nad Sázavou.
Formulář ke stažení:
Vlajka města
Popis vlajky (Vít Křesadlo: Nové obecní symboly okresů Třebíč a Žďár nad Sázavou. In: Západní Morava 3, 1999, s. 261):
List je kosmo dělený na červené žerďové a žluté vlající pole. Na úhlopříčky listu jsou položeny černé ostrve 5/6 délky listu dlouhé o šesti sucích. Poměr šířky k délce listu 2:3.
Vlajka byla městu udělena 26. dubna 1996. Autorem návrhu, který vychází z městského znaku, je PhDr. Ivan Štarha, někdejší ředitel Moravského zemského archivu v Brně. Žluto-červené dělení je převzato z prvního pole žďárského znaku a pochází z erbu kardinála Františka z Ditrichštejna, který Žďár roku 1607 povýšil na město. Ostrve, což jsou otesané kmeny stromů, sloužící jako válečné žebříky, nalezneme ve třetím poli znaku a upomínají na rody pánů z Lichtenburka a z Lipé, od jejichž erbu byl odvozen nejstarší doložený znak městečka Žďáru, ve zlatém poli zkřížené černé čtyřsuké ostrve pod červeným kaprem. Páni z Lichtenburka byli spoluzakladateli a fundátory (ochrannou vrchností) kláštera. Jejich bezesporu nejslavnější člen, Smil z Lichtenburka, proslul svou udatností v turnajích a bohatstvím. Tento přítel Přemysla Otakara II. a zakladatel dnešního Havlíčkova Brodu je pohřbený ve žďárském konventním kostele. Za své turnajové umění si prý vysloužil při volbě římského krále polepšení erbu o červeného kapra, kterého od té doby Lichtenburkové užívali v klenotu svého znaku.
Vlajka Žďáru nad Sázavou tak odkazuje na nejdůležitější okamžiky v historii města, a sice na fundátory kláštera a jeho spoluzakladatele pány z Lichtenburka, na erb kardinála Ditrichštejna, který Žďár povýšil roku 1607 na město a na první doložený i současný žďárský znak.
Text: Mgr. Stanislav Mikule, Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou
Podle §34a zákona 128/2000 Sb. není k užívání vlajky obce nutný souhlas příslušné obce.
