Město a jeho historie

mapa Žďár nad Sázavou

Žďár nad Sázavou je okresní město, ležící na pomezí Čech a Moravy v malebné krajině Českomoravské vrchoviny uprostřed chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Jeho historie je úzce spjata s rozvojem žďárského cisterciánského kláštera a sahá až do poloviny 13. století. Obec Žďár byla na město povýšena roku 1607, kardinálem Františkem z Ditrichštejna. Dnešní podobu získal bývalý klášter při rozsáhlých přestavbách za opata Václava Vejmluvy v první polovině 18. století. Přestavby navrhl architekt Jan Blažej Santini Aichel.

UNESCOVrcholem jeho tvorby je poutní kostel sv. J. Nepomuckého na Zelené hoře, jedinečná architektonická památka, která byla v prosinci 1994 zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO. Na přelomu století prochází Žďár většími stavebními změnami. Je postavena železnice, vznikají četné průmyslové podniky. V souvislosti s výstavbou Žďárských strojíren a sléváren dochází v 50. letech k prudkému růstu počtu obyvatel.

Ráz města i celé krajiny se výrazně změnil. Byla zahájena rozsáhlá přestavba města, vzniklo moderní, správní a obchodní centrum, na obvodu města nová sídliště.

 

Základní informace

Městské části: Žďár nad Sázavou 1 - 8, Mělkovice, Radonín, Stržanov, Veselíčko
Katastrální území: Město Žďár, Zámek Žďár, Stržanov, Veselíčko u Žďáru nad Sázavou
Celková rozloha: 3 706 ha
Počet obyvatel: 19 962   (24. 1. 2023)
Průměrný věk: 44,5 let (2020)

 

Z historie města

Žďár asi roku 1728. Hoferiana v Mittrowského sbírce.Osada Žďár vznikla při cisterciáckém klášteře založeném Bočkem z Obřan roku 1252. Po krátkodobé existenci v místech označovaných dnes "Na starém městě" byla přemístěna na levý břeh řeky Sázavy do míst dnešního historického jádra.

O Žďáře jako městečku se poprvé zmiňuje listina z roku 1293. Podle zachovaných urbářů z roku 1407 čítalo městečko 93 usedlostí, roku 1462 na 97 usedlostí a roku 1483 na 104 usedlostí.

Roku 1588 se dostal žďárský klášter pod pravomoc olomouckého biskupství. Toto bylo příčinou dlouholetého sporu biskupství s klášterem, který nechtěl nový stav uznat. Městečko Žďár stálo na straně kláštera. Spor byl ukončen kardinálem Františkem z Ditrichštejna zrušením cisterciáckého kláštera roku 1606 a diplomatickým vyrovnáním s městečkem roku 1607. Kardinál tehdy povýšil městečko Žďár na město a udělil mu nová privilegia a nový znak. Později se bývalé klášterní panství stalo soukromým majetkem kardinála. Roku 1638 odkoupil cisterciácký řád žďárské panství z pozůstalosti kardinála Ditrichštejna a do Žďáru se navrátili cisterciáci. Na konci třicetileté války, roku 1642, byl napaden klášter Švédy, ale ozbrojení měšťané jej ubránili. Roku 1647 Švédové město vydrancovali.

Roku 1704 potvrdil císař Leopold I. městu Žďáru jeho výsady a rozmnožil jeho znak. Do znaku města z roku 1607 byl přidán znak opatský a znak žďárského kláštera. Tohoto rozmnoženého znaku používá město dodnes. Po zrušení kláštera císařem Josefem II. přešlo jeho panství do správy Moravského náboženského fondu a po jeho prodeji mělo postupně několik majitelů.

Z návštěvy T. G. MasarykaPři nové politické organizaci po roce 1848 se Žďár stal roku 1850 sídlem soudního okresu. Politický okres byl v Novém Městě na Moravě.

Ve druhé polovině 19. století se začal ve městě rozvíjet národní život. Vznikla řada kulturních spolků a v letech 1884 - 1901 zde působil první český odborný lesnický spisovatel a redaktor Jan Doležal (1847 - 1901). Pro žďárské kulturní spolky postavilo město Národní dům (Městské divadlo) slavnostně otevřený roku 1901.

Na přelomu 19. a 20. století vznikly první větší podniky, hlavně obuvnické. Město získalo ve dvou etapách (1898 -1905) železniční spojení (Havlíčkův Brod - Žďár - Nové Město - Tišnov). Došlo též k prvním větším zásahům do staré zástavby města. V souvislosti s tím se ve městě roku 1911 ustavilo prvé Družstvo pro stavbu rodinných domků.

Na frontách první světové války v letech 1914 - 1918 padla řada žďárských občanů a čtyři z nich jako českoslovenští legionáři.  V roce desátého výročí vzniku Československé republiky, roku 1928 navštívil město president T.G.Masaryk. Snímek z této návštěvy se stal velmi populárním v tisku a byl vzorem pro československou známku vydanou roku 1938.

Náměstí v roce 1936Druhá světová válka postihla město nejvíce ve svých posledních dnech. V květnu 1945 byla zničena nebo poškozena řada domů. V roce 1949 se stal Žďár sídlem politického okresu (tehdy ONV - Okresní národní výbor). Téhož roku došlo ke sloučení s obcí Zámek Žďár a místo původního úředního názvu Žďár byl zvolen nový název města - Žďár nad Sázavou.

Po válce došlo k několikanásobnému vzrůstu počtu obyvatel. Bylo to v souvislosti s výstavbou strojíren a sléváren - Žďas. Vznikly nové části města a v sedmdesátých letech bylo přestavěno celé historické jádro.