Partnerská města

FLOBECQFLOBECQ (Belgické království)

region Valonský, provincie Henegavsko
3 420 obyvatel
flobecq.be

smlouva o partnerství podepsána 1. 11. 1999
partnerství s francouzským městem Cairanne od r. 1978

Město Flobecq (Vloesberg) nalezneme v lidnaté zemědělské oblasti na severozápadě beglického Henegavska (Hainaut) nedaleko okresního města Ath, která se nazývá Pahorkatinou (Pays des Collines). Zdejší stálé osídlení sahá až do poloviny 12. století, řada nálezů však dokládá přítomnost člověka již v době halštatské, laténské a římské. Významnou památkou je původně románský, pozdně goticky přestavěný kostel sv. Lukáše, který příslušel k opatství sv. Martina v Tournai. Od 13. století byl zdejší kraj sporným územím mezi Flandry a Henegavskem. Ve středověku ovládali Flobecq s okolím zemani z Pamele-Audenarde a původní ves byla chráněna opevněním franského typu se třemi věžemi. Opevnění bylo v 15. století strženo a zbytky hradeb využili obyvatelé na vlastní stavby. Roku 1482 připadl celý region španělským Habsburkům a od roku 1713 jej převzala rakouská větev této dynastie. V době napoleonských válek byla oblast připojena k Francii a po roce 1814 se stala součástí Nizozemského království. Od revoluce roku 1830 je trvalou součástí Belgie. Typickým prvkem osídlení na okrajích a v okolí města se staly rodinné zemědělské usedlosti, původně budované na trámovém skeletu s vyzdívkami. Město Flobecq si uchovalo historické jádro s řadou cenných budov. Oblast se stala proslulou pěstováním a zpracováním čekanky, léčivých rostlin, tabáku, prosperujícím chovem skotu a ovcí. Ve městě má tradici šperkařství, pivovarnictví a výroba přírodních léčiv. S velkým zaujetím se zde udržují krajové tradice, pozůstatky lidové architektury a folklóru. Proslulé jsou zejména místní hody, pořádané každoročně v lednu na počest sv. Antonína.

SCHMÖLLNSCHMÖLLN (Spolková republika Německo)

spolková země Thüringen, region Altenburger Land
12 224 obyvatel
schmoelln.de

smlouva o partnerství obnovena 12. 5. 2001

První písemná zmínka o osídlení v místě dnešního města Schmöllnu se vztahuje k benediktinskému klášteru a je datována k roku 1066. Klášter již měl tržní, mincovní a mýtní právo v rámci biskupství Naumburg. Další klášter, cisterciácký, byl založen roku 1127. Ve 14. století byly vystavěny městské hradby a hrad Wasserburg jako opevněné sídlo feudální správy. Místní kostel P. Marie se stal střediskem mariánského kultu a každoročním cílem poutníků z celého Německa. Tato tradice zanikla v době německé selské války, kdy byl kostel roku 1525 zpustošen. Roku 1529 pak celý kraj přijal náboženskou reformaci. Tragickým mezníkem v dějinách města byl 19. říjen 1772, kdy bylo velkým požárem prakticky celé zničeno. Z doby obnovy Schmöllnu po těchto událostech pochází pozdně barokní budova radnice, nejpozoruhodnější historický objekt spolu se dvěma zachovanými pozdně gotickými kostely. V průběhu následujícího století se Schmölln stal střediskem tkalcovství, hračkářství a šperkařství. Po roce 1830 se rozvinula výroba kartáčů a byly položeny základy pozdější proslulosti zdejší knoflíkářské produkce. Hospodářskému rozvoji kraje výrazně napomohlo od roku 1865 železniční spojení. Na přelomu 19. a 20. století se Schmölln stal hlavním městem německé výroby knoflíků a s tím byl spojen také rychlý rozvoj města jako střediska převážně zemědělského regionu. Po druhé světové válce, v období existence NDR, byl Schmölln okresním městem v rámci kraje Lipsko. Tehdy se rozvinula výroba farmaceutik, plastů a zpracování zemědělských produktů. Po zvovusjednocení Německa se město stalo opět součástí spolkové země Durynsko, okresu Altenburg - Land.

CAIRANNECAIRANNE (Francouzská republika)

region Provence Alpes Côte d'Azur
departement Vaucluse, kanton Vaison la Romaine
1 090 obyvatel
cairanne.fr

smlouva o partnerství podepsána 14. 7. 2003
partnerství s belgickým městem Flobecq od r. 1978

Obec Cairanne vznikla na úpatí západních výběžků pohoří, oddělujícího departementy Drôme a Vaucluse, asi čtyřicet kilometrů od Avignonu. V prehistorickém období zde žili Ligurové, později Keltové a velmi výrazně se zde projevila od 2. století př. n. l. římská kolonizace. Počátkem 5. století pronikly do kraje barbarské kmeny ze severu. V raném středověku byl zdejší kraj součástí Franské říše a poté království Provence. Několikrát byl poničen západogermáskými kmeny a v 10. století také Araby. Údolí Rhony pak ovládli Normani a uplatňoval se zde vliv mocného templářského řádu. Roku 1320 byla tak řečená Cairanneská čtvrť postoupena baronem z Montaubanu nově se tvořící papežské državě. Cairanne bylo sídlem vikářství se čtyřmi farnostmi a pravidelně zajišťovalo dodávky vína papežské stolici v Avignonu. V roce 1616 přešlo panství jako věno dcery vikáře Louise de Simiane Jeanovi de Cambis. Tato rodina pak vládla v kraji až do Velké francouzské revoluce. Doklady o obecních právech a výsadách byly zčásti zničeny za náboženských válek (léta 1580 – 1588). V 17. a 18. století postihly kraj velké morové epidemie. V době Revoluce byla zdejší kaple sv. Rocha známým shromaždištěm royalistů. Cairanne žilo po připojení papežské državy k Francii po většinu času poklidným sezónním životem zemědělské populace. Hlavním zájmem obyvatelstva se stala ochrana vinařské produkce a její kvalita, což se odrazilo ve vzniku účelových zemědělských sdružení. Obě světové války postihly obec pouze nepřímo. Cairanne zůstává i dnes typicky zemědělskou obcí, jejíž prosperita se opírá především o přísně střeženou vinařskou tradici.

 

CHUST (Ukrajina)Chust

region Zakarpatská oblast
28 448 obyvatel
khust.com.ua

smlouva o partnerství podepsána 26. 10. 2017
partnerství Kraje Vysočina se Zakarpatskou oblastí Ukrajiny od r. 2007

Samosprávné město Chust je městem oblastního významu s podřízenými vesnicemi Zaričné, Kireši a Čertiž a také administrativním centrem Chustského okresu, zahrnujícího 58 obcí, má 31 757 obyvatel.
Město Chust leží na soutoku řek Riky a Tisy necelých 10 km severně od hranic s Rumunskem. Na okraji města se tyčí sopečná hora, na které se v roce 1090 za uherského krále Ladislava začala výstavba hradu (nyní v troskách). Hrad sloužil k ochraně přístupu k solným dolům v Solotvynu a na obranu proti Kumánům. Byl zničen při vpádu Mongolů do Uher a znovu vystavěn v roce 1318.
První písemná zmínka o Chustu je z roku 1329, kdy město dostalo městská privilegia. Král Matyáš Korvín zde v roce 1458 věznil svého strýce Michaela Szilágyiho. V roce 1526 se oblast stala součástí autonomního Sedmihradska, roku 1546 však byla císařem Ferdinandem I. dobyta zpět. Město zničili v roce 1594 Turci, ovšem hrad nedobyli. 17. srpna 1703 se hrad vzdal kurucům a byla zde vyhlášena nezávislost Sedmihradska. Do Trianonské smlouvy v roce 1920 patřil Chust Uhersku. V létě 1919 nad ním převzalo kontrolu rumunské vojsko, ale podle Saint-Germainské smlouvy nakonec město připadlo Československu jako součást Podkarpatské Rusi. Po první vídeňské arbitráži v roce 1938 se stalo hlavním městem Podkarpatské Rusi. 16. března 1939 bylo město obsazeno maďarskou armádou a 24. října 1944 Rudou armádou a stalo se součástí Ukrajinské SSR. Dnešní Chust má rozvinutou infrastrukturou kulturních a vzdělávacích institucí: střední školy, školky, vyšší odborné školy a střední odborné učiliště, knihovny, kluby volného času a sportovní kluby. Ve městě funguje řada továren stavebního, lehkého, potravinářského průmyslu.

 

LESZNO (Polsko)

region Velkopolské vojvodství
63 970 obyvatel
leszno.pl

smlouva o partnerství podepsána 10. 6. 2023