Zásady regeneračního zemědělství

na zemědělské půdě ve vlastnictví města Žďáru nad Sázavou

A. REGENERACE

1. Mechanické narušení zatmeleného a zkarbonatizovaného povrchu podorničí, čímž je umožněno natečení srážkové vody do hlubšího půdního „zásobníku“. Hloubkové podrývání je jednorázovou operací, která bude provedena pouze na začátku regenerace. V případě kombinace silného zatmelení povrchu podorničí a svažitosti pozemku je možno s ohledem na jednorázovou operaci provést hloubkové podrývání dvakrát, podruhé šikmo na původní směr pojezdu podrývací soupravy.
2. Vícekomponentová meziplodinová směs bude oseta v bezprostřední návaznosti na podrytí. Vzniklá vertikální štěrbina v půdě je využita pro osazení hluboko kořenícími druhy.
3. Tento regenerační luční nebo pastevní porost bude udržován dalších 4 – 5 roků (lépe více) a podle potřeby doséván tak, aby se vytvořily správné podmínky pro aktivitu všech druhů žížal, jejichž činnost zajistí nejrychlejší propojení vodního režimu ornice a podorničí a současně zajistí vlastní regeneraci struktury půdy (porost bude proto pouze doséván bez nějakých dalších operací s půdou; jenom při zaplevelení pcháčem je možno před kvetením pcháče (cca v červnu) uvažovat o podrytí horizontálním šípovitými radličkami v hloubce cca 15 cm; (omezení vitality pcháče bez použití agrochemikálií je nedořešeným úkolem, výzvou pro další generace hospodářů; nicméně agrotechnika k omezení vitality pcháče bude určitě dlouhodobá, bude kombinací zmíněného mělkého podrývání v době nejaktivnější fáze růstu pcháče, redukce množství minerálních dusíkatých látek v půdních roztocích společně s vyséváním dostatečně konkurenceschopných, nejvrůstnějších meziplodinových druhů (lnička, ředkve, habešská hořčice, bob…).

B. HOSPODAŘENÍ

Po uplynutí doby pro regeneraci a převedení do následných osevních postupů se budou dodržovat tyto tři zásady:

1. Udržovat trvalý půdní pokryv vegetací (hlavní plodina bude střídána druhově bohatou meziplodinovou směskou)
2. Nehnojit už nikdy minerálními formami dusíku (dusík dodávat přes bobovité rostliny s fixátory dusíku na kořenech, protože takto dodaný dusík má v každé jednotce /molekule, monomeru, polymeru, heteropolymeru, …/ „organickou“ pojistku, která nutí rostliny udržovat rovnováhu mezi růstem nadzemní a podzemní části plodin, nutí rostliny půjčovat si dusík pro svůj růst na základě výměny za vlastní „cukerné“ produkty realizované v zóně kořenů, čímž je zajišťována stálá obnova fyzikálního stavu půdy).
3. Regenerující půdu neorat, protože orba půdy vrací už dosažený stav regenerace půdy do stavu původní degradace; orba půdy má devastující účinek na půdní houby, jejichž regenerace je pro propustnost ornice pro zasakování srážkové vody klíčová (jedná se jak o saprofytické, tak o symbiotické, mykorhitické houby … jejich zpětná obnova po orbě trvá další 3 - 4 roky)
4. Obnovování komplexní (stechiometricky vyvážené) nabídky živin pomocí kompostu. Jednou za čas (3 – 5 roků) by na pole měl být rozmetán kompost (v dávce 20 – 40 t/ha). Neměl by se zapravovat do půdy, ale měl by se rozhodit na povrch v době, kdy se zapojuje porost druhově bohatých meziplodin – kompost propadne na povrch půdy, není fotochemicky rozkládán slunečním zářením a přes půdní bezobratlé se dostane do půdy. Pro regenerační zemědělství, které nastupuje po letech půdní degradace a vyčerpání zásob mikroprvků, je to operace velmi důležitá.

C. JEDNORÁZOVÁ OPATŘENÍ PRO ÚPRAVU PŮDNÍCH BLOKŮ

• Principy členění a používání krajinných prvků jsou naznačeny v koncepci SAARLANDSCAPEPLAN (část OBNOVA, VODA, PŮDA). Vychází z podmínek lokality a zdravého selského rozumu, podporují typický charakter krajiny.  
• Detailní návrh řešení konkrétních lokalit bude provedeno krajinářským architektem. 
• Na realizaci těchto opatření (travnaté pásy, remízky, stromořadí apod.) se bude realizačně podílet město. To zajistí i následnou péči o ně.
• Údržbu mezí (seč 2krát ročně) zajistí po dobu trvání pachtu pachtýř. V případě, že toto nebude možné, je pachtýř povinen o této skutečnosti písemně informovat město, které následně údržbu zajistí
• V případě trvalého zatravnění orné půdy propachtovatel určí, resp. odsouhlasí vhodné druhové složení travní směsi (regionální popř. jiná dle principů výše uvedené metodiky)  
• Vzhledem k tomu, že dosud neexistuje právně ošetřený model platby za pronájem, je zapotřebí promítnout zájem vlastníka půdy na regeneraci půdy a krajiny do regeneračních opatření realizovaných pachtýřem. Mělo by být odděleno první období (4 - 6 let), kdy lze předpokládat vyšší náklady na podrytí, předseťovou přípravu a založení regeneračního porostu v kombinaci s omezeným příjmem ze sklizené píce. Představitelným nezávazným modelem jsou platební prázdniny v prvních dvou letech a od třetího roku kombinace dohodnutého paušálu s podílem na realizovaném prodeji produktu.

Zásady regeneračního zemědělství na pozemcích města Žďár nad Sázavou schválila rada města Žďáru nad Sázavou na zasedání, konaném dne 15.3.2021 usnesením č.j. 117/2021/OP/RM.

Zásady regeneračního zemědělství na pozemcích města Žďár nad Sázavou vznikly na základě výzkumu Ing. Jaroslava Záhory, CSc. z Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin AF MZLU Brno.