Co musí splňovat nové stavby ohledně energií?

29.11.2019, Zdroj: MPO ČR, Šance pro budovy

Už od roku 2016 postupně nabíhá legislativou stanovená povinnost na výstavbu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Od ledna 2020 se bude nově týkat i nejmenších rodinných domů.

Téměř nulová spotřeba energie

Budova s téměř nulovou spotřebou energie je ta, která má nízkou energetickou náročnost, což přináší úspory. Spotřebu energie by v ní z velké části měly pokrývat obnovitelné zdroje energie (OZE). Povinnost stavět budovy s téměř nulovou spotřebou energie stanovuje zákon o hospodaření energií. Nabíhá postupně od roku 2016 až do roku 2020. Termín plnění povinnosti se odvíjí od velikosti energeticky vztažné plochy budovy a toho, kdo budovy užívá/vlastní.

„V poslední době jsme zaznamenali zvýšenou poptávku po informacích z oblasti energeticky účinnějších budov. Včetně obav, že se od nového roku daná oblast zcela zásadně mění. Není tomu tak, s 1. lednem 2020 se pouze postupně nabíhající povinnost stavět budovy s téměř nulovou spotřebou energie rozšíří o dosud chybějící výstavby. Fakticky tak bude zahrnovat stavby všech velikostí,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává, že snahou MPO samozřejmě je maximálně informovat veřejnost o energetických úsporách jako takových stejně jako o dalších tématech v gesci resortu.

U budov, které vlastní a užívá orgán veřejné moci nebo jím zřizovaný subjekt, se splnění požadavků na téměř nulovou spotřebou energie týká budov, kde celková energeticky vztažná plocha je:

  • větší než 1 500 m2   - od 1. ledna 2016,
  • větší než 350 m2 - od 1. ledna 2017,
  • menší než 350 m2 - od 1. ledna 2018.

U všech ostatních budov včetně rodinných domů se splnění požadavků na téměř nulovou spotřebou energie týká budov, kde celková energeticky vztažná plocha je:

  • větší než 1 500 m2 - od 1. ledna 2018,
  • větší než 350 m2 - od 1. ledna 2019,
  • plochou menší než 350 m2 - od 1. ledna 2020.

Staronová povinnost

Výše uvedenou povinnost stanovuje od 1. ledna 2013 zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, kterým se do tuzemské legislativy transponovala evropská směrnice o energetické náročnosti budov. Požadavky, které budova s téměř nulovou spotřebou energie musí splňovat, definuje vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. Podle tohoto prováděcího právního předpisu novostavby splňují legislativní podmínky, pokud ukazatele energetické náročnosti budovy, tj. ukazatel průměrného součinitele prostupu tepla, celkové dodané energie a primární neobnovitelné energie nepřekračují referenční hodnoty pro tyto ukazatele u budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Oproti jiným metodikám tyto parametry nemají absolutní hodnotu, ale jsou pro každou hodnocenou budovu specifické.

Výpočet energetické náročnosti

Energetická náročnost se vypočítává porovnáním hodnocené budovy s tzv. referenční budovou, což je softwarově namodelovaná budova totožná s hodnocenou budovou. Parametry stavebních konstrukcí a užívaných technických systémů odpovídají minimálním požadovaným hodnotám stanoveným vyhláškou. Pokud hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy, nejsou větší než hodnoty stejných ukazatelů pro referenční budovu, pak hodnocená budova splňuje zákonné požadavky.

„Snižování energetické náročnosti budov v České republice je v souladu s celosvětovými trendy. Zohledňuje se přitom zájem budoucích generací, protože menší spotřeba energie je jedním ze základních předpokladů udržitelného rozvoje a také výrazem společenské odpovědnosti,“ říká ředitel odboru energetické účinnosti a úspor Vladimír Sochor a dodává: „Proto mimo jiné pořádáme vzdělávací semináře a sami se účastníme akcí, kde pomáháme s informovaností v dané oblasti.“   

Jak stavět

Budova s téměř nulovou spotřebou energie má při typickém využívání nižší potřebu energie. Jak toho projektant dosáhne, je pouze na něm. Při méně kvalitní konstrukci může nezbytného snížení potřeby energie dosáhnout využitím vysokoúčinných technických systémů budov. V případě velmi kvalitní obálky budovy nemusí projektant navrhovat specifické požadavky na technická zařízení budov. Jde tedy o vhodnou kombinaci všech prvků budovy, které mohou vést k tomu, že budova může být navrhnuta i bez systému nuceného větrání s rekuperací.

U budov s téměř nulovou spotřebou energie se kladou přísnější požadavky na kvalitu stavebních konstrukcí a snížení primární neobnovitelné energie. Proto se pro referenční hodnotu uplatňuje požadavek pro snížení průměrného součinitele prostupu tepla na 0,7 násobek referenční hodnoty pro novou budovu a také požadavek na snížení primární neobnovitelné energie o 10 – 25 % v závislosti na typu budovy oproti nové budově. Tyto požadavky byly do českého právního řádu zavedeny už v roce 2013. Tedy v předstihu před nabíhajícími daty tak, aby se stavební sektor stihl připravit.

Energetické třídy

Budova s téměř nulovou spotřebou energie se ve škále energetických tříd A – G většinou řadí do třídy B, někdy i C. Pokud by se provedlo porovnání s budovou v pasivním standardu, budova v pasivním standardu bude téměř vždy zařazena do třídy A (viz průkaz energetické náročnosti www.prukaznadum.cz). Legislativa umožňuje do konce roku 2019 podat žádost o stavební povolení pro stavbu budovy v kategoriích C a vyšších.

Pro porovnání slouží tabulka níže:

 

Potřeba tepla na vytápění

Primární neobnovitelná energie

kW/(m2.rok)

kW/(m2.rok)

Stávající požadavek

40 – 90 (dle typu budovy)

120 – 200 (dle typu budovy)

Pasivní standard

15

≤ 60

Nízkoenergetický standard

50

-

Budova s téměř nulovou spotřebou energie

30 – 70 (dle typu budovy)

100 – 160 (dle typu budovy)

Jedná se o orientační hodnoty

Mezi nově stavěnými budovami delší dobu převažují objekty v energetické třídě B. Stavět se začaly už před vstupem výše uvedené povinnosti v platnost, tedy před rokem 2013. Podrobnosti najdete v grafu ČSÚ "Podíl jednotlivých tříd energetické náročnosti ve výstavbě RD v letech 2010 – 2017" níže.

Přílohy ke stažení, Graf: Podíl jednotlivých tříd energetické náročnosti ve výstavbě RD v letech 2010 - 2017 (zdroj dat ČSÚ) [jpg, 58 kB]

 

Stavební trh dle aliance Šance pro budovy již požadavky vyhlášky plní nyní

V minulém roce vyhovovalo požadavkům této vyhlášky 80 procent novostaveb. Přepracování projektu, případné zdražení o jednotky procent se tak týká pouze zbývajících 20 procent. Energetické zpřísňování novostaveb není nic nového, probíhá v pravidelných cyklech už od osmdesátých let. Podívejme se na další mýty, které tuto vyhlášku provázejí.
Od ledna 2020 začne platit legislativní požadavek na novostavby rodinných domy, podle kterého bude možné nově stavět pouze tzv. „budovy s téměř nulovou spotřebou“. Šance pro budovy vysvětluje, co to znamená pro developery.

Budou muset mít tzv. „budovy s téměř nulovou spotřebou“ nulovou spotřebu?
Ani zdaleka ne. Toto označení domů je zavádějící a ve skutečnosti neodpovídá svému názvu – jedná se o terminus technicus, který byl převzatý z evropské směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31/EU). Česká legislativa si jej ale definovala po svém a zohlednila národní podmínky. Reálně budou tyto nové budovy pouze o 10 až 20 % úspornější ve srovnání s nyní stavěnými rodinnými domy. Je nutné také poznamenat, že lednové datum se týká podání žádosti o stavební povolení, tyto budovy tedy budou dokončeny za 2 až 3 roky.

Jaká kritéria musí tzv. „budova s téměř nulovou spotřebou“ splnit?
Konkrétní hodnota požadavku se odvíjí od tvaru, orientace, míry prosklení a dalších parametrů budovy. Nicméně lze říci, že orientační úroveň požadavků, které musí tzv. „budova s téměř nulovou spotřebou“ splnit, je:
1. Potřeba tepla na vytápění v rozmezí 30-70 kWh/m2 za rok. Pro srovnání – stávající požadavek na novostavby je 40-90 kWh/m2 za rok. Pasivní energetický standard, tak jak je dnes definován v Nové zelené úsporám, má tento požadavek do pouhých 15 kWh/m2 za rok.
2. Spotřeba neobnovitelné primární energie (tedy energie potřebné na provoz budovy krom uživatelských spotřebičů, která má původ z neobnovitelných zdrojů jako uhlí, zemní plyn, elektřina a další) ve výši 100-160 kWh/m2 na rok. Opět pro srovnání – stávající požadavek na novostavby je 120-200 kWh/m2 za rok a pasivní energetický standard ze současné Nové zelené úsporám má tento požadavek jen do 60 kWh/m2. I to je pořád daleko od skutečně nulové budovy.

Čím konkrétně bude tzv. „budova s téměř nulovou spotřebou“ odlišná od stávající výstavby?
Tzv. „budova s téměř nulovou spotřebou“ se svými parametry nemusí diametrálně lišit od stávající kvalitní budovy (viz srovnání v přiložené tabulce). Teplota v takovéto budově by měla být relativně stabilní. Toho bude oproti rodinným domům v horším energetickém standardu dosaženo lépe zateplenými obvodovými zdmi, střechou a kvalitními okny, většinou s trojskly. Okna s izolačními trojskly mají navíc také tu výhodu, že jsou často více zvukotěsná. Díky kvalitnější obálce budovy společně s účinným zastíněním jižních oken bude dům odolnější vůči klimatickým změnám – to znamená, že se v létě bude méně přehřívat a v zimě se do něj nedostane chlad zvenčí.
Pro koncového uživatele tato změna znamená vyšší kvalitu technického řešení domu, někdy lepší vnitřní prostředí a úspory za energie související s menší potřebou vytápění.

Musí mít tzv. „budova s téměř nulovou spotřebou“ instalován systém řízeného větrání?
Jednoduchá odpověď je ne. Nicméně, aby budovy s těsnými okny (což se týká už veškeré dnešní výstavby) splňovaly hygienické normy pro větrání, je možné do nich instalovat řízené větrání s rekuperací odpadního tepla. Jedná se o mechanické zařízení, které nasává čerstvý vzduch zvenčí, aby ho přivedlo do interiéru, a naopak vydýchaný vzduch zevnitř budovy se odvádí ven. Přes speciální výměník – tzv. rekuperační jednotku – pak vydýchaný odevzdává teplo nasávanému (aniž by se smísily, samozřejmě). V domě proto není nutné tolik dotápět. Výměna vzduchu zároveň probíhá skrze prachové, případně pylové filtry, proto může být toto bydlení vhodné i pro osoby trpící alergiemi. Bohužel řada dnešní výstavby tyto hygienické požadavky nesplňuje.
Existují i jiné způsoby přívodu čerstvého vzduchu (ať už jde o běžné otvírání oken nebo podtlakové větrání pomocí štěrbin nad okny), což je sice levnější, ale energeticky méně vhodné a pro uživatele méně komfortní řešení.

Bude výstavba rodinných domů ve standardu tzv. „budovy s téměř nulovou spotřebou“ pro stavebníky finančně výrazně náročnější?
Nejde o zásadní zpřísnění požadavků, tedy ani finanční vícenáklady nebudou zásadní. Podle vyjádření kvalitně stavějících developerů, výstavba podle nových standardů nemusí být finančně nákladnější, pokud je rodinný dům kvalitně navržen již od počátku. Podle průzkumu nyní nabízených projektů už nyní minimálně polovina tento nový standard splňuje. Pokud ale developer dosud kvalitně nestavěl, nebo kupuje již hotový projekt navržený v nižším energetickém standardu, přizpůsobení se nově platné legislativě se může cenově promítnout v řádu jednotek procent ze stavebních nákladů.

Proč ČR zavádí tento standard již od roku 2020, když evropská směrnice mluví o roku 2021?
Směrnice totiž mluví o datu, kdy by tyto budovy již měly stát. Česká republika však povinnost velmi rozumně vztáhla k začátku přípravy projektu, tedy k datu žádosti o stavební povolení. Povinnost je potom časově odstupňována podle očekávané délky výstavby (od roku 2018 pro budovy nad 1500 m2, od roku 2019 pro budovy nad 350 m2 a od roku 2020 i pro menší domy). To znamená, že stavebníkovi se nezmění požadavek v průběhu výstavby. Přístup České republiky tedy pomáhá předvídatelnosti podnikatelského prostředí. Navíc zákon byl přijat již v roce 2012, stavební trh tedy nové podmínky zná již 5 let. Nutné je také doplnit, že postupné zpřísňování požadavků na energetickou náročnost probíhá v naší zemi v několikaletých intervalech už od 80. let.

Jaké jsou celospolečenské přínosy energeticky úsporných budov?
Kromě zmíněných přínosů pro uživatele, jako je lepší vnitřní prostředí, vyšší hodnota nemovitosti či úspora nákladů na provoz, má postupné zpřísňování energetických standardů a výstavba kvalitnějších budov přínosy i pro celou společnost. Je to pozitivní dopad na zdraví obyvatel a nižší náklady na zdravotnictví, větší soběstačnost budov, tím i menší zranitelnost při výpadcích dodávek energie a vyšší energetická soběstačnost státu, nižší lokální znečištění a menší příspěvek ke globální změně klimatu. Energeticky úsporné stavebnictví má velký multiplikátor na HDP, příjmy státního rozpočtu a zaměstnanost, drtivá většina práce a materiálů je totiž domácího původu.