Jak se chovat na jaře v lese

Vážení spoluobčané,

jak si jistě někteří z Vás všimli, v posledních čtrnácti dnech, proběhly médii zprávy o přemnožení prasat divokých a o střetech občanů venčících své psy s touto zvěří. V našem správním obvodu nejsou stavy prasat divokých alarmující, ale tak jako v jiných částech naší země, i zde prasata divoká žijí a to i v příměstských oblastech. Z tohoto důvodu jsem si dovolil napsat několik zásad, jak snížit riziko možného střetu s touto zvěří.

Jak je obecně známo bachyně (samice) prasete divokého dokáže svá mláďata (selata) urputně bránit a to i před člověkem, pokud cítí, že by selata mohla být ohrožena. Pokud navštěvujeme les, ale i okolní krajinu, měli bychom se v jarních měsících (březen až červen), vyvarovat procházení mlazinami, plochami zarostlými hustou vegetací, ale např. i vysokými polními plodinami (žito apod.). Tyto vyjmenovaná místa si často vybírají bachyně prasete divokého jako místa porodu (myslivecky metání) selat. Bachyně si v takovémto krytu postaví ze staré trávy, mechu a drobných větví záleh (pelech), kde o selata pečuje, kojí je a ochraňuje je zhruba 14 dní, než selata dostatečně zesílí a začnou matku následovat. Právě v době, kdy bachyně nemůže v případě nebezpečí selata odvést, čelí takovému vyrušení (pro bachyni blízkost člověka znamená ohrožení bezpečnosti selat) minimálně zastrašovacím útokem, ale i napadením člověka.

Samozřejmě k napadení člověka dochází jen v některých případech, ale i fingovaný útok a zastrašování naježené bachyně není pro návštěvníka krajiny nic příjemného. Pokud k takové situaci již dojde, je nutné za stálého sledování bachyně a jejích reakcí, ustoupit zpět do bezpečného prostoru, kdy i bachyně o nás přestane jevit zájem a z takové lokality odejít, či ji velkým obloukem obejít.

Ještě agresivněji reaguje bachyně v takovýchto případech na vyrušení či napadení psem, zde mnohem pravděpodobněji dojde k ataku psa, který končí v lepším případě pohmožděním psa, v horším případě tržnou ranou a někdy i usmrcením psa. Psů se ostatně riziko napadení týká celoročně, jelikož jej prasata divoká vnímají jako predátora, který je ohrožuje, ale kterému jsou schopni se bránit a proto se také často psovi postaví, anebo rovnou sami zaútočí. Dovolil bych si kolegům pejskařům (sám mám tři psy) doporučit nevypouštění psů ve volné krajině, kde jsou krytové podmínky pro zvěř, nejen proto, že je to zakázané zákonem o myslivosti (viz. ust. § 10 odst. 1 zák. č. 449/2001 Sb. - povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků), ale hlavně proto, že by náš čtyřnohý kamarád mohl být zraněn či usmrcen právě vyrušeným, či napadeným prasetem divokým.

Jelikož možnost setkání návštěvníků volné krajiny s prasetem divokým stoupá, samozřejmě roste i možnost výše uvedených střetů a proto jsme se pokusili za náš odbor životního prostředí nastínit možnost jak se výše popisované situaci vyhnout.

Přeji Vám všem hodně krásných jarních zážitků v přírodě naší líbezné Vysočiny.

Ladislav Holeš, MěÚ Žďár n. S., OŽP