Odpověď jednotlivá
24. 7. 2019
Předmět: Kácení
Dotaz: Pane Doubek a jak je tedy možné,že vy dopouručujete kácet a odborníci v Krkonoších a na Šumavě těžbu zakázaly a nechávají to na přírodě?že si s tím poradí. Krom toho tady se kácí i v noci a neříkejte mi,že nepokácí stromy co jsou zdravé,tomu nevěřím.Kůrovcová kalamita probíhá rok co rok,ale takovéto kácení nebylo nikdy,vždy to bylo pár stromů,ale letos to snad bude celý les okolo staviště.Byl jste se tam podívat?
Odpověď (odbor životního prostředí):
Vážená paní Pochopová,
V Krkonoších a na Šumavě, tedy v národních parcích (NP), se péče o lesy řídí jinou legislativou. Mimo NP platí pro hospodaření v lesích především lesní zákon. Dle něj má vlastník lesa právo kácet i zdravé stromy, pokud naplní dikci zákona. Proto vlastník lesa 100 let les pěstuje. Stejně jako zemědělec pěstuje obilí, aby ho o žních sklidil. V případě Staviště (po prověření na místě) se ovšem jedná z 95% o nahodilou těžbu -zpracování zlomů, vývratů či kůrovcových stromů. Z důvodu bezpečnosti a stability porostů se při zpracování kalamity kácí i jednotlivé zdravé stromy stojící osamoceně. Tyto stromy, zvyklé na ochranu porostu, totiž spadnou při prvním následujícím větru. Kůrovcová kalamita neprobíhá "rok co rok" jak uvádíte. Žďársko vstupuje druhým rokem do veliké kůrovcové kalamity, která nemá za poslední desítky let obdoby. Obáváme se, že její důsledky budou mnohem většího rozsahu, než nyní vidíme na Stavišti. Pocítí je každý z nás a budou znamenat i další vysychání krajiny, velké holiny a změnu lesů. Postačí se podívat na lesy Třebíčska či Jihlavska. Bohužel, za současných poměrů není v lidských silách tuto kalamitu zastavit. Včasným zpracováním kůrovcových stromů a nahodilé těžby se ji snaží vlastníci lesa alespoň přibrzdit. Pokud ovšem stojící kůrovcové stromy již vylétly, je možné je v současné situaci ponechat stát a využít jich k ochraně půdy. Negativním dopadem bude ovšem v krátké době riziko pádu se všemi důsledky. Jaroslav Doubek, ŽP.
V Krkonoších a na Šumavě, tedy v národních parcích (NP), se péče o lesy řídí jinou legislativou. Mimo NP platí pro hospodaření v lesích především lesní zákon. Dle něj má vlastník lesa právo kácet i zdravé stromy, pokud naplní dikci zákona. Proto vlastník lesa 100 let les pěstuje. Stejně jako zemědělec pěstuje obilí, aby ho o žních sklidil. V případě Staviště (po prověření na místě) se ovšem jedná z 95% o nahodilou těžbu -zpracování zlomů, vývratů či kůrovcových stromů. Z důvodu bezpečnosti a stability porostů se při zpracování kalamity kácí i jednotlivé zdravé stromy stojící osamoceně. Tyto stromy, zvyklé na ochranu porostu, totiž spadnou při prvním následujícím větru. Kůrovcová kalamita neprobíhá "rok co rok" jak uvádíte. Žďársko vstupuje druhým rokem do veliké kůrovcové kalamity, která nemá za poslední desítky let obdoby. Obáváme se, že její důsledky budou mnohem většího rozsahu, než nyní vidíme na Stavišti. Pocítí je každý z nás a budou znamenat i další vysychání krajiny, velké holiny a změnu lesů. Postačí se podívat na lesy Třebíčska či Jihlavska. Bohužel, za současných poměrů není v lidských silách tuto kalamitu zastavit. Včasným zpracováním kůrovcových stromů a nahodilé těžby se ji snaží vlastníci lesa alespoň přibrzdit. Pokud ovšem stojící kůrovcové stromy již vylétly, je možné je v současné situaci ponechat stát a využít jich k ochraně půdy. Negativním dopadem bude ovšem v krátké době riziko pádu se všemi důsledky. Jaroslav Doubek, ŽP.
